Výpovědní lhůta: Co dělat, když zaměstnanec přestane chodit do práce?

Délka výpovědní lhůty podle zákona

Když přijde na výpovědní dobu v práci, je dobré vědět, co vás vlastně čeká. Dva měsíce - přesně tak dlouho musíte minimálně vydržet od chvíle, kdy výpověď padne. Počítá se to jednoduše - od prvního dne následujícího měsíce až do konce dalšího měsíce.

Představte si situaci - dostali jste výpověď v půlce března. Výpovědní doba začne běžet od 1. dubna a skončí 31. května. Je to jako když čekáte na autobus - víte, kdy přijede, ale to čekání se někdy pěkně vleče.

I během výpovědní doby zůstáváte normálním zaměstnancem se všemi právy a povinnostmi. Nemůžete si jen tak říct už se mi nechce a přestat chodit do práce. To by se vám mohlo pěkně vymstít - šéf by mohl pracovní poměr ukončit okamžitě.

Co když vám ale zaměstnavatel přestane dávat práci? Nemusíte se bát - máte nárok na náhradu mzdy, jako byste normálně pracovali. Je to fér, ne? Vždyť není vaše vina, že práci nemáte.

Potřebujete si hledat novou práci? Zákon myslí i na to. Můžete si vzít půl dne volna týdně na hledání nového místa a dostanete za to normální plat. Navíc se můžete se zaměstnavatelem domluvit na zkrácení výpovědní doby - ale pozor, musí to být písemně a oba s tím musíte souhlasit.

A co teprve když dojde na odstupné! To dostanete bez ohledu na to, jestli jste během výpovědní doby makali nebo ne. Výše odstupného závisí na tom, jak dlouho jste ve firmě byli a proč dostáváte padáka.

I když už máte takříkajíc sbaleno, pamatujte - mlčenlivost o firemních tajemstvích platí pořád. Není to jako když zavřete dveře od hospody a můžete všechno vykecat.

Právo zaměstnance čerpat nemocenskou během výpovědní doby

I během výpovědní doby máte plné právo na nemocenskou, úplně stejně jako každý jiný zaměstnanec. Není se čeho bát - když onemocníte a lékař vám vystaví neschopenku, dostanete nemocenské dávky podle zákona. Výpovědní doba přitom normálně běží dál, nepozastaví se ani neprodlouží.

Jak to funguje v praxi? Prvních 14 dní vám nemocenskou platí zaměstnavatel, ale pozor - první tři dny nedostanete nic, to je ta známá karenční doba. Od 15. dne pak peníze dostáváte od sociálky. Výše nemocenské se počítá z vašeho průměru za poslední rok.

Váš šéf vám v tom nemůže bránit ani vás nutit chodit do práce nemocní. To by bylo proti zákonu a můžete se bránit - třeba přes inspektorát práce. Jasně, někteří zaměstnavatelé to zkoušejí, ale nenechte se zastrašit.

Samozřejmě musíte dodržovat, co vám doktor předepsal - být doma, když máte, chodit ven jen v povolený čas. Zaměstnavatel má právo to kontrolovat, a když pravidla porušíte, můžete přijít o část nebo všechny nemocenské dávky.

Co když jste nemocní i po konci výpovědní doby? Nic se neděje, pracovní poměr skončí jak má, ale nemocenskou dostáváte dál od sociálky. Nemusíte už jen bývalému zaměstnavateli nic hlásit ani dokládat.

Trochu jiná situace je, když jste dlouhodobě nemocní už před tím, než dostanete výpověď. Výpovědní doba běží normálně, ale máte speciální ochranu - šéf vás nemůže vyhodit třeba kvůli reorganizaci, dokud jste nemocní.

Nárok na dovolenou ve výpovědní době

Dovolená ve výpovědní době? Pojďme si to vysvětlit jednoduše a prakticky.

I když končíte v práci, váš nárok na dovolenou běží dál úplně stejně jako předtím. Představte si třeba situaci, kdy dáváte výpověď v létě a máte ještě nevyčerpané dva týdny dovolené - samozřejmě je můžete využít!

Život ale není vždycky jednoduchý. Když během výpovědní doby onemocníte nebo řešíte jiné překážky v práci, může se vám nárok na dovolenou zkrátit. Je to podobné, jako když jste dlouhodobě nemocní v běžném pracovním poměru.

Šéf vám může nařídit dovolenou i během výpovědní doby - musí vám to ale říct aspoň dva týdny dopředu. V praxi to často vypadá tak, že zaměstnavatelé chtějí, abyste si dovolenou vybrali ještě před odchodem. Je to jednodušší pro všechny - nemusí se pak nic proplácet a počítat.

Možná vás napadne - co když si dovolenou nestihnete vybrat? Žádný stres, nevyčerpaná dovolená se vám proplatí při závěrečném vyúčtování. Dostanete náhradu mzdy, jako byste byli na dovolené.

A ještě jedna důležitá věc - když už jste na dovolené a náhodou onemocníte (ano, i to se stává), dovolená se přeruší a začne vám běžet nemocenská. To platí i ve výpovědní době. Nikdo vás nesmí při plánování dovolené znevýhodňovat jen proto, že končíte. Máte stejná práva jako každý jiný zaměstnanec.

Pracovní povinnosti zaměstnance během výpovědní doby

Končíte v práci a běží vám výpovědní doba? I když už máte takzvaně padáka, pořád musíte makat jako dřív. Není to jen formalita - každý den se počítá stejně jako před výpovědí.

Znáte to - poslední měsíce v práci se někdy táhnou jako med. Motivace je na bodě mrazu a člověk by nejradši jen proklouzl dnem. Jenže pozor - z právního hlediska musíte odvádět stejnou práci jako kdykoliv předtím. Šéf má plné právo vyžadovat stoprocentní výkon až do posledního dne.

Nemůžete si jen tak odskočit na pohovor nebo přijít později do práce. Samozřejmě existují výjimky - když jste nemocní nebo si vezmete dovolenou, všechno musí být řádně nahlášené a doložené. A víte, že máte nárok na volno pro hledání nové práce? Můžete si vzít půl dne týdně, což se dá i spojit do delšího bloku.

Jasně, že se vám nechce předávat agendu a zaučovat svého nástupce. Ale berte to jako součást své profesionality. Pečlivé předání práce a dokumentace není jen formalita - je to vaše vizitka. Nikdy nevíte, kdy se vám dobré reference budou hodit.

Pokud byste práci flákali, může to skončit všelijak - třeba přijdete o prémie, dostanete písemné napomenutí, nebo v nejhorším případě vás můžou vyhodit na hodinu. Proto si dejte pozor a dodržujte všechna pravidla jako dřív.

Pamatujte - i když už jednou nohou stojíte ve dveřích, způsob, jak se zachováte během výpovědní doby, může ovlivnit vaši budoucí kariéru. Zůstaňte proto profesionální až do konce, vyplatí se to.

Náhrada mzdy při nevykonávání práce

Výpovědní doba je pro každého náročná situace, ale pojďme si vyjasnit vaše práva a povinnosti. Když vám šéf během výpovědní doby nedává práci, musí vám platit plnou náhradu mzdy. Je to prostě tak - zákon stojí na vaší straně.

Představte si, že sedíte doma a čekáte na telefon od zaměstnavatele. Nezáleží na tom, jestli nemá zakázky nebo prostě reorganizuje firmu. Peníze musíte dostat, jako byste normálně pracovali. Výše náhrady se počítá z vašeho průměru za poslední kvartál.

I když jste jednou nohou venku z firmy, pořád platí základní pravidla. Musíte být k dispozici během pracovní doby a nemůžete si jen tak dělat, co chcete. Jasně, že je to někdy otravné, ale tak to prostě je.

V praxi to často funguje tak, že se s vámi šéf domluví na placené volno. Pozor ale na jeden důležitý detail - takovou dohodu potřebujete mít černé na bílém. Nemůže vás prostě poslat domů za míň peněz, než vám podle zákona náleží.

Co když si chcete vybrat dovolenou? Klidně můžete, započítává se do výpovědní doby. Šéf vám může dovolenou i nařídit, ale musí to říct dva týdny dopředu. Pokud onemocníte, první dva týdny vám platí firma, pak nastupuje nemocenská od státu.

Tohle všechno zní možná složitě, ale v jádru jde o jednoduchou věc - i během výpovědní doby máte svá práva a nikdo vám je nemůže vzít. Stačí vědět, na co máte nárok, a nenechat se odbýt.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Když vám zaměstnavatel během výpovědní doby nedává práci, máte svá práva - a není jich málo. Náleží vám totiž plná náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku, i když nejste v práci. Je to logické, že? Nemůžete přece tratit na tom, že vám šéf práci nedává.

Představte si situaci: přijdete do práce a zjistíte, že se rozbil důležitý stroj. V takovém případě dostanete aspoň 80 % mzdy. A když třeba na stavbě nemůžete makat kvůli průtrži mračen? I tehdy máte nárok minimálně na 60 % výdělku. Fér, ne?

Co když vás ale šéf během výpovědní doby prostě pošle domů, i když by práci měl? To je pak jeho problém - musí vám zaplatit, jako byste normálně pracovali. Nemůže vás ani nutit vybírat si dovolenou, pokud s tím nesouhlasíte. To by bylo proti zákonu.

Pamatujte si - pracovní poměr běží dál jako obvykle, jen s tím rozdílem, že má stanovené datum konce. Doporučuju všechno si zapisovat - kdy vám práci nedali, jak probíhala komunikace. Může se to hodit.

Bohužel se často stává, že zaměstnavatelé zakazují lidem ve výpovědní době chodit do práce. To je naprostý nesmysl a porušení zákona. Pokud se vám to stane, nenechte se odbýt. Máte právo na pracoviště chodit a dostávat za to zaplaceno.

Nejlepší je všechno zdokumentovat - screenshoty e-mailů, SMS zprávy, svědectví kolegů. Nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit. A hlavně - nenechte se zastrašit. Zákon stojí na vaší straně.

Možnost ukončení pracovního poměru dohodou

Když se rozhodnete ukončit práci dohodou, je to vlastně ta nejlepší cesta pro obě strany. Pamatujte si hlavně dvě věci - dohoda musí být na papíře a musíte se jasně domluvit na datu konce. Žádná výpovědní lhůta tu není potřeba, můžete skončit třeba hned zítra, pokud se tak dohodnete.

Situace	Zaměstnanec pracuje	Zaměstnanec nepracuje
Nárok na mzdu	100% mzdy	60% průměrného výdělku
Dovolená	Běží nárok	Neběží nárok
Stravenky	Nárok trvá	Nárok zaniká
Délka výpovědní lhůty	2 měsíce	2 měsíce
Sociální pojištění	Platí se	Platí se

Znáte to - najdete si lepší práci, ale potřebujete nastoupit co nejdřív. Místo klasické výpovědi s dvouměsíční lhůtou se můžete se šéfem dohodnout na rychlejším odchodu. Ale pozor - nemůžete to po něm vyžadovat, může trvat na standardní výpovědní době.

Do poslední chvíle v práci platí stejná pravidla jako dřív. Musíte chodit do práce, plnit svoje úkoly a šéf vám musí dávat práci a platit. Když pro vás práci nemá nebo vás tam už nechce, stejně vám musí zaplatit průměrnou mzdu - je to překážka na jeho straně.

Je fajn si v dohodě všechno pěkně vyjasnit. Kromě data odchodu si můžete domluvit třeba extra odstupné nebo jak předáte pracovní věci. Když to dobře sepíšete, vyhnete se pozdějším nedorozuměním.

Nezapomeňte, že odstupné není automatické - dostanete ho jen v určitých případech, třeba při reorganizaci. Chcete-li ho, musí to být černé na bílém v dohodě.

V den odchodu musíte dostat zápočtový list. Pracovní posudek vám musí dát do 15 dnů, když si o něj řeknete. Taky si pohlídejte nevybranou dovolenou - buď si ji vyberete, nebo dostanete proplaceno.

Myslete na to, že dohoda je kompromis - někdy je lepší být trochu flexibilní a domluvit se, než se hádat kvůli každé maličkosti. Však víte, jak to chodí - čistý stůl dělá dobré vztahy.

Porušení pracovních povinností a následky

Během výpovědní doby je zaměstnanec povinen řádně vykonávat svoji práci a dodržovat všechny pracovní povinnosti vyplývající z pracovní smlouvy, interních předpisů a zákoníku práce. Pokud zaměstnanec své povinnosti neplní nebo je porušuje, může se dopustit závažného porušení pracovních povinností, které může mít pro něj významné následky.

Častým problémem je situace, kdy zaměstnanec ve výpovědní době přestane docházet do práce nebo se vyhýbá plnění svých pracovních úkolů. Takové jednání je považováno za porušení pracovních povinností a zaměstnavatel má právo na několik způsobů řešení. Může přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru, pokud je porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. V takovém případě zaměstnanec ztrácí nárok na odstupné, pokud by mu jinak náleželo.

Zaměstnavatel může také přistoupit ke krácení nebo nevyplacení mzdy za dobu, kdy zaměstnanec nepracoval. Je důležité si uvědomit, že výpovědní doba je stále standardním pracovním obdobím, během kterého má zaměstnanec nárok na mzdu pouze za skutečně odvedenou práci. Pokud zaměstnanec do práce nedochází bez řádné omluvy nebo bez uznatelných důvodů, jedná se o neomluvenou absenci.

V případě neomluvené absence může zaměstnavatel také uplatnit náhradu škody, která mu vznikla v důsledku nepřítomnosti zaměstnance. Může se jednat například o náklady na zajištění náhradního pracovníka nebo ušlý zisk z neprovedené práce. Zaměstnavatel má také možnost podat negativní pracovní reference budoucím zaměstnavatelům, což může významně ovlivnit další pracovní příležitosti zaměstnance.

Je třeba zdůraznit, že i během výpovědní doby má zaměstnanec právo čerpat dovolenou, nemocenskou nebo ošetřovné, pokud jsou pro to splněny zákonné podmínky. Tyto absence musí být však řádně nahlášeny a doloženy příslušnými doklady. V opačném případě se opět jedná o porušení pracovních povinností.

Zaměstnavatel by měl veškerá porušení pracovních povinností řádně dokumentovat a písemně upozorňovat zaměstnance na následky takového jednání. To je důležité zejména pro případné právní spory nebo při dokazování oprávněnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Zaměstnanec by si měl být vědom, že porušování pracovních povinností během výpovědní doby může mít dlouhodobé následky pro jeho pracovní kariéru a může vést ke ztrátě dobrých referencí nebo dokonce k právním sporům s bývalým zaměstnavatelem.

V některých případech může dojít i k tomu, že zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodnou na předčasném ukončení pracovního poměru, pokud jejich vzájemná spolupráce během výpovědní doby není produktivní. Taková dohoda musí být však písemná a musí obsahovat jasné podmínky ukončení pracovního poměru včetně vypořádání všech vzájemných závazků.

Pracovní morálka během výpovědní lhůty odhaluje skutečný charakter člověka více než cokoliv jiného

Radmila Procházková

Právo na volno pro hledání práce

Během výpovědní doby má zaměstnanec zákonné právo na placené pracovní volno za účelem hledání nového zaměstnání. Toto právo je zakotveno v zákoníku práce a příslušném nařízení vlády č. 590/2006 Sb., které stanovuje rozsah a podmínky poskytování tohoto volna. Zaměstnanec může využít pracovní volno v rozsahu nejvýše jednoho půldne v týdnu, a to po dobu odpovídající výpovědní době. Důležité je zmínit, že toto volno je poskytováno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

V praxi to znamená, že zaměstnanec může během výpovědní doby využít čas na aktivní hledání nového pracovního místa, aniž by přišel o příjem. Zaměstnavatel je povinen toto volno poskytnout, pokud o něj zaměstnanec požádá. Je však vhodné, aby zaměstnanec svůj požadavek na čerpání volna oznámil zaměstnavateli s dostatečným předstihem, ideálně několik dní předem, aby mohl zaměstnavatel zajistit případný zástup nebo přeorganizovat práci.

Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat doložení, že volno skutečně využil k hledání nového zaměstnání. To může být prokázáno například potvrzením o účasti na pracovním pohovoru nebo návštěvě úřadu práce. Pokud zaměstnanec není schopen prokázat, že volno využil k danému účelu, může zaměstnavatel považovat absenci za neomluvenou a následně krátit náhradu mzdy.

Je třeba zdůraznit, že toto právo platí jak v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele, tak i při výpovědi podané zaměstnancem. Nicméně v případě okamžitého zrušení pracovního poměru toto právo zaměstnanci nenáleží, jelikož zde není výpovědní doba. Stejně tak se toto právo nevztahuje na případy, kdy je pracovní poměr ukončen dohodou.

Zaměstnanec může volno čerpat flexibilně podle svých potřeb, například v souvislosti s dohodnutými pracovními pohovory. Může si také zvolit, zda bude čerpat celý půlden najednou nebo si ho rozdělí na kratší časové úseky. V každém případě by měl své požadavky koordinovat se zaměstnavatelem tak, aby nedocházelo k narušení chodu pracoviště.

Pokud zaměstnanec během výpovědní doby najde nové zaměstnání dříve, než původní pracovní poměr skončí, může se se zaměstnavatelem dohodnout na dřívějším ukončení pracovního poměru. V takovém případě už další volno na hledání zaměstnání čerpat nemůže, protože jeho účel byl naplněn. Je důležité si uvědomit, že právo na volno k hledání zaměstnání je významným nástrojem pracovního práva, který pomáhá zaměstnancům překlenout období mezi končícím a novým pracovním poměrem a zajistit tak kontinuitu jejich pracovního života.

Vydání zápočtového listu při ukončení

V případě, že zaměstnanec ve výpovědní lhůtě nepracuje, ať už z důvodu čerpání dovolené nebo překážek v práci, má zaměstnavatel stále povinnost vydat zápočtový list k poslednímu dni trvání pracovního poměru. Zápočtový list musí být vydán i v případě, že zaměstnanec odmítá nastoupit do práce během výpovědní doby nebo se nedostaví na pracoviště. Tato povinnost zaměstnavatele vyplývá přímo ze zákoníku práce a její nesplnění může mít pro zaměstnavatele negativní důsledky.

Zaměstnavatel je povinen vydat zápočtový list bezprostředně při skončení pracovního poměru, tedy v poslední den trvání pracovněprávního vztahu. Pokud zaměstnanec není v tento den přítomen na pracovišti, má zaměstnavatel povinnost doručit zápočtový list do vlastních rukou zaměstnance, a to buď osobně, nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. V praxi se často stává, že zaměstnanec během výpovědní doby čerpá dovolenou nebo je v pracovní neschopnosti, což však nemá vliv na povinnost zaměstnavatele vydat zápočtový list včas.

Obsah zápočtového listu musí být v souladu se skutečností a musí obsahovat všechny zákonem stanovené náležitosti, včetně údajů o době trvání pracovního poměru, druhu konaných prací, dosažené kvalifikaci, a případných srážkách ze mzdy. Zaměstnavatel nesmí do zápočtového listu uvádět jakékoliv hodnocení zaměstnance nebo důvody ukončení pracovního poměru, pokud o to zaměstnanec výslovně nepožádá.

V případě, že zaměstnanec během výpovědní doby nepracuje z důvodu překážek v práci na své straně bez řádné omluvy, může to mít vliv na jeho nárok na náhradu mzdy, nicméně tato skutečnost nemá žádný vliv na povinnost zaměstnavatele vydat zápočtový list. Zaměstnavatel by měl v takovém případě pouze zaznamenat neomluvenou absenci do evidence pracovní doby a zohlednit ji při výpočtu mzdy za poslední měsíc pracovního poměru.

Pokud zaměstnavatel nevydá zápočtový list řádně a včas, může se zaměstnanec domáhat jeho vydání soudní cestou. Navíc může zaměstnanec požadovat náhradu škody, která mu případně vznikla v důsledku nevydání nebo opožděného vydání zápočtového listu, například pokud nemohl nastoupit do nového zaměstnání, protože novému zaměstnavateli nemohl předložit zápočtový list z předchozího pracovního poměru.

Je důležité si uvědomit, že povinnost vydat zápočtový list se vztahuje i na případy, kdy pracovní poměr končí ve zkušební době nebo dohodou, a to bez ohledu na důvody ukončení pracovního poměru. Zaměstnavatel by měl mít připravené všechny potřebné podklady a dokumenty tak, aby mohl zápočtový list vydat bez zbytečného odkladu v poslední den trvání pracovního poměru, a to i v případě, že zaměstnanec není fyzicky přítomen na pracovišti.