Nejlepší linuxové distribuce pro začátečníky v roce 2024

Historie vzniku Linuxu a první distribuce

Představte si rok 1991. Mladý finský student Linus Torvalds sedí u svého nového počítače s procesorem Intel 386 a nemá ani tušení, že právě zakládá něco, co navždy změní svět počítačů. Původně chtěl jen vytvořit jednoduchý terminálový emulátor, ale jeho nápad přerostl v něco mnohem většího.

Inspirován systémem MINIX se Linus pustil do práce. A víte, co udělal pak? Rozhodl se svůj výtvor darovat světu pod licencí GPL. To bylo geniální! Díky tomu se k projektu mohli přidat nadšenci z celého světa a společně systém vylepšovat.

První vlaštovkou mezi distribucemi byl SLS, který už uměl zobrazovat grafické rozhraní. To bylo něco! Z něj pak vznikl legendární Slackware, který běží dodnes. A pak přišel Debian - takový tichý revolucionář, který si zakládal na svobodě a stabilitě.

Když v roce 1994 vstoupil do hry Red Hat, začaly se dít věci. Najednou Linux nebyl jen hračkou pro nadšence, ale seriózním systémem pro firmy. Představte si, že velké korporace začaly přecházet z drahých proprietárních systémů na Linux - to byla pořádná rána pro zavedené výrobce!

Němci nezůstali pozadu a přišli se SUSE. Konečně někdo myslel i na běžné uživatele - přehledná dokumentace, podpora různých jazyků, prostě systém pro normální lidi. A když se v roce 1996 objevilo KDE a rok nato GNOME, Linux už nevypadal jako černá obrazovka s blikajícím kurzorem.

Pamatujete na Knoppix? To byla pecka! Poprvé jste si mohli vyzkoušet Linux přímo z CD, aniž byste museli cokoliv instalovat. Konec devadesátých let byl pro Linux jako raketa - výrobci hardwaru ho začali brát vážně, objevovaly se nové programy a v roce 2004 přišlo Ubuntu, které udělalo z Linuxu systém pro každého.

Z malého studentského projektu se stal operační systém, který dnes pohání většinu internetu, chytré telefony s Androidem a najdete ho i v autech či chytrých domácnostech. Není to úžasný příběh?

Debian a jeho odvozené systémy

Debian je srdcem linuxového světa už od roku 1993. Tenhle systém, který společně vytvářejí nadšenci z celého světa, se stal něčím jako praotcem mnoha dalších linuxových systémů. Je to jako starý dobrý rodinný recept, který se předává z generace na generaci - každý si ho trochu upraví, ale základ zůstává stejný.

Linuxová distribuce	Vydavatel	Výchozí desktop	Správce balíčků	Vhodné pro
Ubuntu	Canonical	GNOME	APT	Začátečníky
Fedora	Red Hat	GNOME	DNF	Vývojáře
Linux Mint	Linux Mint Team	Cinnamon	APT	Domácí použití
openSUSE	SUSE	KDE Plasma	Zypper	Firemní použití

Představte si obrovskou knihovnu s více než 59 000 programy, které můžete jednoduše nainstalovat. To je Debian. A z téhle knihovny pak čerpá třeba Ubuntu, které vzniklo v roce 2004. Ubuntu je jako mladší sourozenec, který se snaží být přátelštější k běžným uživatelům - takový Linux pro každého.

Linux Mint je další člen téhle početné rodiny. Vychází z Ubuntu a ještě víc zjednodušuje práci s počítačem. Je to jako mít osobního asistenta, který vám pomůže se vším potřebným.

Debian funguje ve třech různých podobách: stable, testing a unstable. Je to jako když máte tři různé verze auta - jedna je super spolehlivá pro každodenní ježdění, druhá testuje nové vylepšení a třetí je spíš pro fajnšmekry a experimentátory.

MX Linux a další systémy z rodiny Debianu jsou jako různé recepty ze stejné kuchařky - každý má svoje specifické přísady, ale základ je pořád stejně kvalitní. Kali Linux je třeba speciálně upravený pro počítačové experty a bezpečnostní specialisty.

Systém APT je jako chytrý nákupní asistent - stará se o instalaci programů a hlídá, aby spolu všechno fungovalo. Debian navíc nastavil vysoké standardy pro svobodný software svými směrnicemi, které se staly vzorem pro celý svět open source.

Tenhle ekosystém neustále roste a vyvíjí se. Je to živoucí důkaz toho, že když se spojí nadšení lidí s dobrým nápadem, můžou vzniknout úžasné věci. Debian je prostě taková pevná skála, na které stojí velká část světa Linuxu.

Red Hat Enterprise Linux a Fedora

Red Hat Enterprise Linux a Fedora jsou jako dva sourozenci v rodině linuxových systémů - každý má svou vlastní osobnost a poslání. Zatímco RHEL je ten zodpovědný starší bratr v obleku, který myslí hlavně na stabilitu a bezpečnost, Fedora je jeho mladší, odvážnější sourozenec, který rád experimentuje s novými věcmi.

RHEL je jako spolehlivý obchodní partner - víte, že se na něj můžete spolehnout dalších deset let. Když nasadíte RHEL na firemní servery, můžete v klidu spát. Žádné nečekané výpadky, žádné drama s aktualizacemi. Prostě to funguje, jak má.

Fedora je naopak jako nadšený techno-nadšenec, který musí mít všechno nejnovější. Co na tom, že občas něco zaskřípe? Hlavně že můžete vyzkoušet nejžhavější novinky ze světa Linuxu. A právě tady se rodí budoucnost - co se osvědčí ve Fedoře, to se později dostane i do RHEL.

Bezpečnost berou vážně oba systémy, jen každý jinak. RHEL je jako trezor v bance - má všechny možné certifikace a zabezpečení. Fedora zase ráda zkouší nové způsoby ochrany, je jako laboratoř kybernetické bezpečnosti.

Správa systému? RHEL nabízí propracované podnikové nástroje, zatímco Fedora sází na modernější a svižnější řešení. Oba systémy ale táhnou za jeden provaz, když jde o vylepšování linuxového jádra a open-source komunity.

Uživatelské rozhraní? Fedora je průkopník, který se nebojí změn. RHEL je opatrnější - než něco změní, dvakrát si to rozmyslí. Však taky musí - když máte na starosti tisíce firemních počítačů, nemůžete si dovolit žádné unáhlené kroky.

Ubuntu a jeho varianty

Ubuntu je pro spoustu lidí prvním krokem do světa Linuxu, a není divu. Tahle distribuce vám dá na výběr z několika šťavnatých variant, takže si vybere opravdu každý. Základní Ubuntu běží na prostředí GNOME - je to takový moderní a přehledný systém, ve kterém se rychle zorientujete.

Jestli vám Windows přirostl k srdci, možná vás potěší Kubuntu s prostředím KDE Plasma. Vypadá podobně jako Windows a můžete si ho vyladit přesně podle svých představ. To je paráda, ne?

Máte doma starší notebook, který už nestíhá? Mrkněte na Xubuntu nebo Lubuntu. Jsou jako lehké pero - běží svižně i na slabším železu. Xubuntu používá Xfce, Lubuntu zase ještě úspornější LXQt. Váš starý počítač vám za to poděkuje!

Pro kreativní duše tu máme Ubuntu Studio. Už v základu dostanete plnou výbavu pro práci s grafikou, hudbou i videem. Systém je speciálně vyladěný, aby zvládal náročnou práci s multimédii bez škytání.

Nostalgici si přijdou na své s Ubuntu MATE - je to jako návrat ke kořenům, ale s moderní technikou pod kapotou. A pokud toužíte po něčem svěžím, Ubuntu Budgie vás okouzlí svým elegantním vzhledem.

Všechny verze čerpají ze stejného zdroje a drží při sobě jako rodina. Můžete si vybrat mezi LTS verzí, která vás podrží celých pět let, nebo běžným vydáním pro ty nejnovější vychytávky.

Software? Ten si nainstalujete dva kliky přes Centrum softwaru. A když náhodou narazíte na problém, komunita vám ochotně pomůže. Na fórech a wiki najdete odpověď prakticky na všechno. Není to super, mít takovou podporu?

Arch Linux a rolling release model

Rolling release model je něco jako nekonečný proud vylepšení vašeho systému. Představte si to jako řeku - neustále teče a přináší nové věci. Arch Linux je v tomhle naprostý přeborník. Žádné čekání na velké aktualizace jednou za půl roku jako třeba u Ubuntu.

Celý tenhle systém stojí na jednoduchosti a přímočarosti. Je to jako mít vždycky čerstvé pečivo - proč čekat na velkou dodávku, když můžete mít každý den něco nového? Jasně, občas se může něco pokazit, ale to je daň za to, že máte vždycky to nejnovější.

Když používáte Arch, musíte být trochu jako zahradník - pravidelně se o systém starat a sledovat, co se děje. Není to jako Windows, kde prostě kliknete na Aktualizovat a jdete si uvařit kafe. Ale ta svoboda a kontrola, kterou máte nad svým systémem, za to fakt stojí.

Pacman (ne, nemyslím tu žlutou postavičku z her) je váš nejlepší kámoš při správě systému. Je to balíčkovací systém, který vám pomůže udržet všechno v cajku. A když k tomu přidáte AUR, máte přístup k takovému množství programů, že by vám z toho mohla prasknout hlava.

Občas to může být jako jízda na horské dráze - jednou jste nahoře, jednou dole. Ale věřte mi, ta zkušenost je k nezaplacení. Navíc se při tom naučíte spoustu věcí o tom, jak Linux vlastně funguje.

Nejlepší na tom všem je, že se nemusíte trápit s velkými skokovými upgrady. Systém se vyvíjí postupně, organicky, jako když roste strom. Žádné dramatické přechody mezi verzemi, žádné velké třesky při aktualizaci. Prostě plynulý tok vylepšení, který udržuje váš systém svěží a výkonný.

SUSE Linux a openSUSE

SUSE Linux je jeden z těch zajímavých příběhů, který začal v roce 1992 v Německu. Představte si, že někdo vezme Slackware, přeloží ho do němčiny a postupně z toho vyroste něco úplně samostatného. SUSE Enterprise Linux dneska šlape jako hodinky hlavně ve firmách, zatímco openSUSE si oblíbili běžní uživatelé a vývojáři.

Co dělá SUSE tak speciální? Třeba YaST - takový švýcarský nůž pro správu systému. Díky němu zvládnete všechno od instalace programů přes nastavení tiskárny až po správu sítě, a to všechno přes jedno přehledné okno. Žádné složité příkazy v terminálu, prostě klikáte a máte hotovo.

Dneska si můžete vybrat ze dvou hlavních verzí openSUSE. Leap je jako spolehlivý rodinný kombík - stabilní, předvídatelný, prostě víte, co od něj čekat. Tumbleweed je spíš jako sportovní auto - pořád dostáváte nejnovější vylepšení, ale musíte být připravení na občasné dobrodružství.

Balíčky se v SUSE spravují pomocí RPM, podobně jako v Red Hatu. Zypper, který se o to stará, je rychlý jako blesk a spolehlivý jako švýcarské hodinky. A když mluvíme o vývoji, Open Build Service je jako taková továrna na software - vývojáři tam můžou tvořit programy pro různé linuxové systémy.

SUSE Linux Enterprise je jako oblek šitý na míru pro velké firmy. Představte si, že potřebujete systém, který bude běžet jako po másle třeba 13 let v kuse - přesně to vám SLES nabídne.

A komunita? Ta je jako velká rodina kutilů. Vymysleli třeba snapper, který umí vrátit čas - když něco pokazíte, prostě se vrátíte k poslední funkční verzi systému. Transaktional-update zase zajistí, že se vám systém nemůže rozbít při aktualizaci - buď se povede celá, nebo se nic nezmění.

SUSE si taky skvěle rozumí s KDE Plasma a GNOME. Je to jako mít perfektně vybavenou kuchyň - všechno je tam, kde má být, a funguje přesně tak, jak očekáváte.

Gentoo a jeho specifický systém správy

Gentoo Linux není jen další distribuce - je to celá filozofie přístupu k počítači. Představte si, že máte možnost postavit si auto přesně podle svých představ, kde každý šroubek a součástka má své opodstatnění. Přesně tak funguje Gentoo.

Srdcem celého systému je Portage, což není jen obyčejný správce balíčků. Je to spíš jako šikovný mechanik, který ví, jak poskládat váš systém tak, aby běžel jako hodinky. Pamatujete, jak jste dřív museli brát software tak, jak vám ho někdo připravil? S Gentoo je to minulost.

USE flags jsou jako stavebnice pro dospělé - můžete si vybrat přesně ty funkce, které potřebujete. Nechcete v prohlížeči podporu pro Flash? Žádný problém. Potřebujete extra zabezpečení? Stačí říct.

Emerge, váš osobní asistent pro správu systému, se postará o všechno složité za vás. Je to jako mít zkušeného průvodce, který ví, kde jsou všechny zkratky a nebezpečná místa.

Rolling release model znamená, že váš systém roste a vyvíjí se postupně - žádné dramatické přechody mezi verzemi. Je to jako zahrada, o kterou se průběžně staráte, místo aby se jednou za čas musela překopat.

Gentoo komunita je jako velká rodina - vždycky najdete někoho, kdo vám poradí. Wiki a fóra jsou plné zkušeností a rad od lidí, kteří už prošli tím, čím procházíte vy.

Jasně, kompilace ze zdrojových kódů zabere nějaký čas - ale není to jako čekání na autobus. Můžete mezitím dělat jiné věci a výsledkem bude systém rychlejší než blesk, přesně střižený na míru vašemu hardware.

Konfigurace systému je jako stavění domečku z karet - vyžaduje trpělivost a preciznost, ale výsledek stojí za to. S nástroji jako etc-update máte vždy přehled o tom, co se ve vašem systému děje.

Linuxové distribuce jsou jako hvězdy na obloze. Každá má své specifické vlastnosti, ale všechny společně tvoří nádherný vesmír svobodného softwaru.

Radovan Krejčíř

Linux Mint pro začátečníky

Linux Mint je prostě parádní systém, který vám usnadní život bez zbytečného stresu. Když přecházíte z Windows, budete se tu cítit jako doma - všechno je hezky přehledné a na svém místě. Nejoblíbenější verze Cinnamon vypadá tak důvěrně známě, že ani nepoznáte, že jste přešli na Linux.

Víte, co je na tom nejlepší? Nemusíte nic složitě nastavovat. Prostě nainstalujete systém a můžete hned koukat na filmy, poslouchat muziku nebo brouzdat po internetu. Žádné otravné hledání ovladačů nebo kodeků. Pamatuju si, jak jsem kdysi bojoval s instalací jiných linuxových systémů - tady nic takového nehrozí.

I na starším notebooku nebo počítači pojede Linux Mint jako po másle. Máte doma starší notebook, který se s Windows už jen vleče? Hoďte tam Mint a budete překvapení, jak ožije. A pokud máte opravdu veterána, můžete sáhnout po verzích MATE nebo Xfce, které jsou ještě méně náročné.

Co se týče bezpečnosti, nemusíte se bát experimentovat. Díky nástroji Timeshift můžete kdykoliv vrátit systém do funkčního stavu - něco jako stroj času pro váš počítač. Aktualizace přicházejí pravidelně a jsou důkladně otestované, takže neriskujete, že by vám něco rozbily.

Hledáte nový program? Stačí otevřít Centrum softwaru a pár kliknutí. Žádné brouzdání po internetu a stahování z pochybných zdrojů. Všechno je na jednom místě, s recenzemi od ostatních uživatelů. A když si s něčím nevíte rady, česká komunita je super přátelská a vždycky pomůže.

Soukromí? To je samozřejmost. Žádné šmírování, žádné reklamy, žádné sbírání dat. Systém je bezpečný už v základu a přitom se s ním pracuje stejně jednoduše jako s jakýmkoliv jiným moderním systémem. Prostě Linux pro normální lidi, kteří chtějí, aby jim počítač sloužil, a ne naopak.

Rozdíly mezi hlavními balíčkovacími systémy

V linuxovém světě se setkáváme s různými způsoby, jak nainstalovat a spravovat programy. Nejčastěji narazíte na dva hlavní systémy - DEB (ten známý z Ubuntu nebo Debianu) a RPM (typický pro Fedoru či Red Hat). Je to trochu jako rozdíl mezi Androidem a iOS - každý má svůj vlastní způsob, jak věci dělat.

Když používáte systém s DEB balíčky, máte k dispozici APT, což je takový chytrý pomocník, který za vás řeší většinu problémů. Představte si ho jako zkušeného mechanika, který přesně ví, jaké součástky váš vůz potřebuje. Nemusíte se starat o to, jestli vám bude něco chybět nebo jestli spolu programy budou fungovat.

RPM je zase jako švýcarský nůž - nabízí spoustu možností a je velmi flexibilní. Používá modernější nástroje jako DNF, se kterými můžete třeba vrátit systém do předchozího stavu, když se něco pokazí. To se hodí zejména když rádi experimentujete s novým softwarem.

Zajímavé je, jak oba systémy řeší problémy s kompatibilitou. APT je jako opatrný rodič - radši vám něco nedovolí, než aby riskoval problémy. RPM je více jako benevolentní učitel - ukáže vám různé možnosti a nechá vás vybrat.

Co se týče práce s balíčky, DEB používá jednoduchý přístup - je to jako rozbalit zip soubor. RPM je složitější, ale nabízí více možností nastavení. Je to podobné jako rozdíl mezi základním textovým editorem a profesionálním vývojářským prostředím.

Když mluvíme o zdrojích softwaru, Debian má všechno hezky uspořádané na jednom místě, zatímco u RPM máte větší volnost v tom, odkud si programy stáhnete. To může být výhoda i nevýhoda - záleží na tom, jestli preferujete pořádek nebo svobodu volby.

Pro běžného uživatele jsou tyto rozdíly většinou nepodstatné - oba systémy fungují spolehlivě a nabízí přístup k tisícům programů. Je to jako rozdíl mezi automatickou a manuální převodovkou - obě vás dostanou do cíle, jen každá jiným způsobem.

Specializované distribuce pro konkrétní účely

Linuxový svět je fascinující pestrou paletou systémů - každý si v něm najde to svoje. Bezpečnostní nadšenci si nejvíc oblíbili Kali Linux, který je nabitý nástroji pro etické hackování a testování zabezpečení. Když potřebujete něco ještě víc zaměřeného na soukromí, ParrotOS vás překvapí svými možnostmi anonymizace.

Vzpomínáte na školní počítačové učebny? S Edubuntu nebo Linux Mint Education Edition dostávají úplně nový rozměr. Učitelé můžou snadno spravovat celou síť a děti mají k dispozici spoustu zajímavých výukových programů - od základů matematiky až po první krůčky v programování.

Pro kreativce jsou tu skutečné poklady jako Ubuntu Studio. Představte si prostředí, kde všechno běží jako po másle - střih videa, úprava fotek nebo nahrávání hudby. Díky speciálně upravenému jádru systému zvládnete nahrávat hudbu prakticky bez zpoždění, což ocení každý muzikant.

Vědci a výzkumníci si zamilovali Scientific Linux. Máte po ruce všechny potřebné nástroje pro analýzu dat, statistiku nebo práci s DNA sekvencemi. Je to jako mít celou vědeckou laboratoř v počítači.

Pro průmyslové použití se skvěle hodí odlehčené systémy jako Alpine Linux. Běží i na maličkých zařízeních a přitom zvládnou řídit celou tovární linku. Spolehlivost je tu na prvním místě.

Když se něco pokazí, zachrání vás distribuce jako SystemRescue. Je to jako mít s sebou vždycky šikovného IT technika v kapse - dokáže zachránit ztracená data nebo diagnostikovat problém s hardwarem.

Malé firmy často sáhnou po řešeních jako ClearOS nebo Zentyal. Veškerá správa sítě, emailů a zabezpečení je tu přehledně na jednom místě. I méně zkušený správce se v tom rychle zorientuje.

A co hráči? Ti si přijdou na své se SteamOS nebo Lakkou. Systémy jsou vyladěné pro maximální herní výkon a plynulost - žádné sekání nebo problémy s ovladači.

Výběr správné distribuce podle potřeb uživatele

Jak si vybrat tu správnou linuxovou distribuci? Je to jako hledat nový domov - musí vám sedět a cítit se v něm dobře. Každá distribuce je jiná a hodí se na něco jiného, takže pojďme se na to podívat prakticky.

Jste začátečník a nechcete trávit hodiny nastavováním systému? Ubuntu nebo Linux Mint jsou jako stvoření přesně pro vás. Představte si je jako moderní byt s kompletním vybavením - stačí se nastěhovat a můžete hned fungovat.

Pro ty odvážnější, kteří rádi kutí a upravují si věci k obrazu svému, je tu Arch Linux nebo Gentoo. To je jako postavit si dům od základů - náročnější, ale máte naprostou kontrolu nad výsledkem. Chcete nejnovější verze programů? Arch je vaše volba.

Potřebujete něco stabilního pro práci nebo server? Debian nebo Red Hat jsou jako pevnost - spolehlivé, bezpečné a osvědčené časem. Není náhoda, že je používají velké firmy a instituce.

Máte doma starší počítač, který už není nejrychlejší? Nebojte, i na to Linux myslí. Lubuntu nebo Xubuntu jsou jako útulný malý byt - zabírají málo místa, ale najdete v nich všechno potřebné.

Pro specifické účely existují speciální distribuce. Kali Linux je jako švýcarský armádní nůž pro bezpečnostní specialisty, Ubuntu Studio zase potěší umělecké duše.

Síla komunity je k nezaplacení - čím větší, tím líp. Když narazíte na problém s Ubuntu nebo Fedorou, řešení většinou najdete během pár minut. Je to jako mít armádu pomocníků na telefonu.

Správa programů? Každá distribuce to řeší po svém. Některé jsou jako samoobsluha s přehledným katalogem, jiné jako farmářský trh, kde si vyberete přesně to, co potřebujete.

A jak často chcete novinky? Některé distribuce jsou jako módní magazín - nové vydání každého půl roku. Jiné jsou konzervativnější a vsází na dlouhodobou stabilitu. Záleží jen na vás, co vám vyhovuje víc.