Dieta při divertikulóze: Jak jíst chutně a bez obav

Co je divertikulóza střev

Divertikulóza je onemocnění tlustého střeva, při kterém se na střevní stěně vytvářejí malé výchlipky neboli divertikly. Tyto výchlipky vznikají v místech, kde střevní stěna oslabuje, nejčastěji v oblasti esovité části tlustého střeva. Divertikulóza postihuje především osoby nad 50 let věku a její výskyt se s přibývajícím věkem zvyšuje. V současné době se s tímto onemocněním potýká přibližně třetina populace nad 60 let.

Vznik divertikulózy je úzce spojen s moderním životním stylem a stravovacími návyky západní civilizace. Hlavním rizikovým faktorem je nedostatečný příjem vlákniny ve stravě, což vede k zácpě a zvýšenému tlaku uvnitř střeva. Tento zvýšený tlak postupně způsobuje vytlačování střevní sliznice skrz svalovou vrstvu střevní stěny, čímž vznikají charakteristické výchlipky.

Mnoho lidí s divertikulózou nemá žádné příznaky a o svém onemocnění se dozví náhodně při preventivním vyšetření. Pokud se však příznaky objeví, mohou zahrnovat bolesti břicha, zejména v levém podbřišku, nadýmání, změny ve vyprazdňování a střídání průjmu se zácpou. Závažnou komplikací může být zánět divertiklů, tzv. divertikulitida, která se projevuje silnými bolestmi břicha, horečkou a někdy i příměsí krve ve stolici.

Pro prevenci i léčbu divertikulózy je zásadní úprava jídelníčku. Strava bohatá na vlákninu je základním pilířem dietního režimu. Doporučuje se konzumovat celozrnné výrobky, luštěniny, zeleninu a ovoce. Důležitý je také dostatečný příjem tekutin, který pomáhá vláknině plnit svou funkci. Pravidelný pohyb a udržování zdravé tělesné hmotnosti rovněž přispívají k prevenci vzniku a rozvoje onemocnění.

V případě akutního zánětu divertiklů je nutné přechodně přejít na šetřící dietu s vyloučením zrníček, semínek a slupek, které by mohly mechanicky dráždit střevní stěnu. Po odeznění akutních příznaků se postupně přechází zpět na stravu bohatou na vlákninu. Dlouhodobá prevence spočívá v dodržování správných stravovacích návyků a životního stylu, včetně pravidelného pohybu a dostatečného pitného režimu.

Moderní medicína nabízí různé možnosti léčby divertikulózy, od konzervativního přístupu založeného na dietě až po chirurgické řešení v případě závažných komplikací. Klíčové je včasné rozpoznání příznaků a zahájení odpovídající léčby, která může významně zlepšit kvalitu života pacientů s tímto onemocněním. Pravidelné preventivní prohlídky u lékaře, zejména po padesátém roce života, mohou pomoci odhalit divertikulózu v časném stadiu a předejít možným komplikacím.

Základní stravovací pravidla při divertikulóze

Správná strava je základním kamenem úspěšné léčby divertikulózy. Při této nemoci je naprosto zásadní dodržovat několik klíčových stravovacích pravidel, která pomohou zmírnit příznaky a předejít možným komplikacím. Nejdůležitějším pravidlem je konzumace dostatečného množství vlákniny, která by měla tvořit významnou část každodenního jídelníčku. Vláknina pomáhá změkčovat stolici a usnadňuje její průchod střevem, čímž snižuje tlak na stěny tlustého střeva.

Denní příjem vlákniny by měl dosahovat přibližně 25-35 gramů, přičemž je důležité její množství zvyšovat postupně, aby si trávicí systém mohl zvyknout. Výborným zdrojem vlákniny jsou celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina a ovoce. Zejména se doporučuje konzumovat jablka, hrušky, mrkev, brokolici a celozrnné pečivo. Je však nutné dbát na to, aby potraviny byly dobře uvařené a rozmělněné, protože příliš hrubá vláknina může dráždit střevní stěnu.

Druhým základním pravidlem je dostatečný příjem tekutin. Denně by člověk s divertikulózou měl vypít minimálně 2-3 litry čisté vody nebo neslazených bylinných čajů. Tekutiny jsou nezbytné pro správnou funkci vlákniny a pomáhají předcházet zácpě, která může stav zhoršovat. Alkohol a kofeinové nápoje by měly být konzumovány velmi střídmě, protože mohou dráždit trávicí trakt.

Při divertikulóze je také důležité jíst pravidelně a v menších porcích. Velká jednorázová množství jídla zatěžují trávicí systém a mohou vyvolat nepříjemné příznaky. Ideální je rozdělit denní příjem potravy do 5-6 menších jídel. Strava by měla být pestrá a vyvážená, obsahující všechny důležité živiny, vitamíny a minerály.

V období klidu nemoci je možné konzumovat většinu potravin, ale je třeba se vyvarovat těm, které mohou mechanicky dráždit střevní stěnu. Mezi nevhodné potraviny patří především ořechy, semínka, kukuřice a potraviny obsahující drobné, tvrdé částice. Tyto potraviny se mohou zachytit v divertikulech a způsobit jejich zánět.

Důležitou součástí diety je také způsob přípravy pokrmů. Přednost by měly dostat šetrné způsoby úpravy jako vaření, dušení nebo pečení. Smažená a příliš tučná jídla mohou způsobovat nadýmání a další zažívací obtíže. Jídlo by mělo být dobře rozkousané a konzumované v klidu, bez spěchu.

V případě akutního zánětu divertiklů je nutné přejít na speciální dietu s vyloučením vlákniny, dokud se stav nezlepší. Po odeznění akutní fáze se pak postupně přechází zpět na běžnou stravu bohatou na vlákninu. Tento přechod by měl být pozvolný a pod dohledem lékaře nebo nutričního terapeuta, aby se předešlo případným komplikacím.

Vhodné potraviny s vysokým obsahem vlákniny

Strava bohatá na vlákninu je základním kamenem úspěšné diety při divertikulóze. Mezi nejvhodnější potraviny patří především celozrnné výrobky, které by měly tvořit významnou část každodenního jídelníčku. Celozrnný chléb, celozrnné těstoviny a rýže natural jsou vynikajícím zdrojem jak rozpustné, tak nerozpustné vlákniny, která pomáhá udržovat zdravou činnost střev a předchází zácpě.

Luštěniny představují další důležitou skupinu potravin s vysokým obsahem vlákniny. Čočka, fazole, hrách a cizrna jsou nejen bohaté na vlákninu, ale obsahují také důležité bílkoviny a minerální látky. Je však důležité je správně připravovat - důkladně uvařit a zpočátku konzumovat v menších porcích, aby si trávicí systém mohl zvyknout.

Ovoce a zelenina jsou nepostradatelnou součástí jídelníčku při divertikulóze. Jablka, hrušky, maliny, borůvky a ostružiny patří mezi ovoce s vysokým obsahem vlákniny. Ze zeleniny jsou obzvláště vhodné mrkev, brokolice, květák, špenát a červená řepa. Důležité je konzumovat zeleninu v různých úpravách - vařenou, dušenou i syrovou, pokud ji pacient dobře snáší.

Ořechy a semínka představují koncentrovaný zdroj vlákniny, je však nutné je důkladně rozkousat nebo je konzumovat namleté. Vlašské ořechy, mandle, dýňová a slunečnicová semínka lze přidávat do jogurtů, kaší nebo používat jako zdravou svačinu. Při akutní fázi onemocnění je však lepší se jim dočasně vyhnout.

Ovesné vločky a další cereálie jsou vynikajícím zdrojem rozpustné vlákniny. Lze je připravovat jako kaše, přidávat do jogurtů nebo použít při pečení. Quinoa, pohanka a jáhly jsou také výbornou volbou, protože obsahují kromě vlákniny i cenné minerální látky a vitamíny.

Sušené ovoce jako švestky, fíky nebo meruňky obsahuje koncentrovanou vlákninu a přírodní cukry. Je však důležité je konzumovat umírněně a vždy s dostatečným množstvím tekutin. Doporučuje se je před konzumací namočit, aby byly lépe stravitelné.

Pro optimální účinek vlákniny je zásadní dodržovat pravidelný pitný režim. Minimálně 2 litry tekutin denně jsou nezbytné pro správné fungování vlákniny v organismu. Vhodná je především čistá voda, bylinné čaje a ředěné ovocné šťávy bez přidaného cukru.

Je důležité zavádět potraviny bohaté na vlákninu do jídelníčku postupně, aby si trávicí systém mohl zvyknout. Příliš rychlé zvýšení příjmu vlákniny může vést k nadýmání a křečím. Optimální je začít s menšími porcemi a postupně množství navyšovat, až dosáhneme doporučeného denního příjmu 25-35 gramů vlákniny.

Nevhodné potraviny dráždící střevní stěnu

Při divertikulóze je naprosto zásadní vyvarovat se potravin, které mohou dráždit nebo poškozovat střevní stěnu. Mezi nejproblematičtější potraviny patří především ty s vysokým obsahem dráždivých látek a ostrým kořením. Červená paprika, chilli, pepř a další pálivé koření mohou způsobit podráždění již tak citlivých výchlipek střevní stěny a vyvolat zánětlivou reakci. Podobně problematické jsou i potraviny s vysokým obsahem glutamátu sodného, který se často vyskytuje v instantních polévkách, bujónech a různých ochucovadlech.

Velmi nevhodné jsou také potraviny s vysokým obsahem průmyslově zpracovaných tuků, jako jsou smažená jídla, fastfoodové pokrmy a různé průmyslově vyráběné sladkosti. Tyto potraviny mohou způsobit nadměrnou zátěž trávicího systému a vést k zhoršení příznaků divertikulózy. Stejně tak by se měli pacienti vyvarovat konzumace velkého množství červeného masa, zejména pak uzenin a tučných masných výrobků, které mohou podporovat zánětlivé procesy ve střevech.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat potravinám obsahujícím tvrdá semínka a slupky. Ačkoliv dříve se tradovalo, že je nutné se jim zcela vyhnout, moderní výzkumy ukazují, že není nutné je zcela vyřadit, ale je důležité je konzumovat s mírou a v upravené formě. Přesto by se měli pacienti vyvarovat konzumace celých semen slunečnice, máku či lnu v jejich nezpracované podobě, stejně jako hrubých slupek z ovoce a zeleniny.

Problematické mohou být také potraviny způsobující nadýmání, jako je zelí, květák, brokolice či luštěniny, pokud jsou konzumovány v syrovém stavu nebo ve velkém množství. Tyto potraviny mohou zvyšovat tlak v střevech a tím přispívat k tvorbě nových divertiklů nebo zhoršovat již existující potíže. Důležité je také omezit konzumaci alkoholu a kofeinových nápojů, které mohou dráždit střevní stěnu a zhoršovat vstřebávání důležitých živin.

Nevhodné jsou rovněž potraviny s vysokým obsahem rafinovaného cukru, které mohou narušovat střevní mikroflóru a podporovat zánětlivé procesy. To zahrnuje především sladké nápoje, cukrovinky, dorty a další dezerty s vysokým obsahem jednoduchých cukrů. Pacienti by měli také omezit příjem potravin obsahujících umělá sladidla, barviva a konzervační látky, které mohou dráždit střevní stěnu a negativně ovlivňovat trávení.

Je důležité si uvědomit, že každý organismus reaguje na různé potraviny individuálně, proto je vhodné vést si deník konzumovaných potravin a sledovat, které z nich způsobují zhoršení příznaků. Postupným vyřazováním problematických potravin a jejich nahrazením vhodnějšími alternativami lze dosáhnout významného zlepšení stavu a předejít komplikacím spojeným s divertikulózou.

Pitný režim a jeho důležitost

Dostatečný příjem tekutin je naprosto zásadní součástí diety při divertikulóze. Pravidelný a vydatný pitný režim pomáhá předcházet zácpě, která je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik a zhoršování divertikulózy. Denně by měl pacient s divertikulózou vypít minimálně 2-2,5 litru tekutin, ideálně ještě více v závislosti na fyzické aktivitě, počasí a dalších faktorech.

Nejvhodnější tekutinou je čistá neperlivá voda, která by měla tvořit základ pitného režimu. Vhodné jsou také bylinné čaje, zejména fenyklový, heřmánkový nebo mátový, které mohou pomoci při trávicích obtížích. Zelený čaj je rovněž prospěšný díky svým antioxidačním účinkům, je však důležité nepřekračovat doporučené množství kvůli obsahu kofeinu.

Pacienti s divertikulózou by měli výrazně omezit nebo zcela vyloučit konzumaci alkoholických nápojů, které mohou dráždit trávicí trakt a zhoršovat příznaky onemocnění. Stejně tak není vhodná konzumace sycených nápojů, které mohou způsobovat nadýmání a břišní diskomfort. Džusy a slazené nápoje by měly být konzumovány velmi střídmě nebo vůbec, protože vysoký obsah cukru může narušovat střevní mikroflóru.

Důležité je rozložit příjem tekutin rovnoměrně během celého dne. Není vhodné vypít velké množství tekutin najednou, ale spíše pít průběžně menší množství. Ideální je začít den sklenicí vlažné vody, která pomůže nastartovat trávicí systém. Během dne by měl pacient pít pravidelně, i když nepociťuje žízeň, protože pocit žízně může být zpožděným signálem dehydratace.

V souvislosti s vlákninou, která je při dietě s divertikulózou velmi důležitá, je adekvátní příjem tekutin ještě významnější. Vláknina potřebuje dostatek tekutin, aby mohla správně plnit svou funkci v trávicím traktu. Bez dostatečného množství tekutin může zvýšený příjem vlákniny paradoxně vést k zácpě a zhoršení příznaků divertikulózy.

V horkém počasí nebo při zvýšené fyzické aktivitě je třeba příjem tekutin ještě navýšit. Vhodné je také sledovat barvu moči, která by měla být světle žlutá - tmavší barva může signalizovat nedostatečný příjem tekutin. Pacienti užívající některé léky nebo ti, kteří mají další zdravotní omezení, by měli optimální množství tekutin konzultovat se svým lékařem, protože v některých případech může být potřeba příjem tekutin individuálně upravit.

Pro lepší vstřebávání tekutin je vhodné kombinovat pitný režim s konzumací potravin s vysokým obsahem vody, jako je například meloun, okurka nebo polévky. Tyto potraviny mohou pomoci udržovat optimální hydrataci organismu a zároveň poskytují další prospěšné živiny.

Pravidelnost stravování během dne

Pravidelnost v jídelním režimu představuje základní pilíř úspěšné diety při divertikulóze. Pacienti s tímto onemocněním by měli věnovat zvýšenou pozornost nejen skladbě jídelníčku, ale především načasování jednotlivých porcí během dne. Optimální je rozdělit denní příjem potravy do pěti až šesti menších porcí, které jsou konzumovány v pravidelných intervalech přibližně po třech hodinách. Tento režim pomáhá předcházet nadměrnému zatížení trávicího traktu a snižuje riziko vzniku komplikací spojených s divertikulózou.

Ranní snídaně by měla následovat nejpozději hodinu po probuzení, aby se nastartoval metabolismus a tělo získalo potřebnou energii pro začátek dne. Pro pacienty s divertikulózou je důležité nezanedbávat dopolední svačinu, která pomáhá udržet stabilní hladinu cukru v krvi a předchází přejídání během oběda. Oběd by měl být konzumován ideálně mezi dvanáctou a druhou hodinou odpolední, přičemž je vhodné si na něj vyhradit dostatek času a jíst v klidu.

Odpolední svačina hraje významnou roli v prevenci večerního přejídání a měla by být zařazena přibližně tři hodiny po obědě. Večeře by měla být lehká a dobře stravitelná, konzumovaná nejpozději tři hodiny před spaním. Tento časový odstup je důležitý pro kvalitní spánek a správné trávení.

Pro osoby s divertikulózou je zásadní vyvarovat se dlouhých pauz mezi jídly, které mohou vést k nadměrnému zatížení trávicího traktu při následném příjmu potravy. Pravidelný stravovací režim pomáhá udržovat stabilní peristaltiku střev a předchází vzniku zácpy, která může být pro pacienty s divertikulózou velmi problematická.

Důležitou součástí denního stravovacího režimu je také dostatečný příjem tekutin, především čisté vody nebo neslazených bylinných čajů. Tekutiny by měly být přijímány průběžně během celého dne, nikoliv nárazově ve velkých objemech. Optimální je vypít sklenici vody přibližně půl hodiny před každým jídlem, což napomáhá lepšímu trávení a vstřebávání živin.

Při dodržování pravidelného stravovacího režimu je také důležité věnovat pozornost prostředí, ve kterém jídlo konzumujeme. Každé jídlo by mělo být konzumováno vsedě, v klidném prostředí a bez spěchu. Je vhodné se vyvarovat konzumaci jídla při chůzi, při práci nebo během řízení automobilu. Důkladné žvýkání a pomalá konzumace podporují správné trávení a snižují riziko vzniku trávicích obtíží.

Večerní stravování vyžaduje zvláštní pozornost, protože právě v této době často dochází k porušování zásad zdravého stravování. Je důležité odolat pokušení konzumovat těžká jídla nebo velké porce pozdě večer, což by mohlo vést k zhoršení příznaků divertikulózy během noci nebo následujícího rána.

Tepelná úprava potravin při divertikulóze

Tepelná úprava potravin je při divertikulóze naprosto zásadní součástí správné diety a celkového stravovacího režimu. Základním pravidlem je připravovat pokrmy tak, aby byly dobře stravitelné a nezpůsobovaly podráždění střevní stěny. Vaření by mělo být šetrné, nejlépe v páře nebo ve vodě, přičemž je důležité vyvarovat se smažení a grilování. Tyto techniky totiž mohou vést k tvorbě škodlivých látek a současně způsobují, že potraviny jsou hůře stravitelné.

Při přípravě masa je nejvhodnější jeho vaření nebo dušení do měkka. Maso by mělo být libové, zbavené tuhých částí a šlach. Ideální je připravovat drůbeží maso bez kůže, libové hovězí nebo telecí. Ryby lze upravovat v páře nebo zapékat v troubě s minimem tuku. Důležité je, aby výsledný pokrm byl měkký a snadno rozkousatelný.

Zeleninu je při divertikulóze nutné tepelně upravovat tak, aby byla dostatečně měkká. Syrová zelenina může dráždit střevní stěnu a způsobovat potíže. Nejlepší je zeleninu vařit v páře, což zachová maximum živin a současně zajistí správnou konzistenci. Některé druhy zeleniny lze také dusit nebo připravovat v troubě. Důležité je vyhnout se nadýmavé zelenině nebo ji upravit tak, aby byla co nejlépe stravitelná.

Obiloviny a luštěniny vyžadují při divertikulóze zvláštní pozornost. Je nutné je důkladně uvařit, aby byly měkké a dobře stravitelné. Rýži, quinou nebo jáhly je vhodné vařit do měkka, případně je lze připravit ve formě kaší. Luštěniny je třeba před vařením namočit a následně důkladně uvařit, aby se předešlo nadýmání a zažívacím potížím.

Při přípravě polévek a vývarů je důležité dbát na to, aby byly všechny ingredience dobře provařené a měkké. Vývary by měly být čisté, bez tuhých částí a dobře proceděné. Polévky lze zahustit rozmixovanou zeleninou nebo jemně mletou moukou, ale je třeba se vyvarovat hrubých částic.

Přílohy jako brambory, těstoviny nebo rýže by měly být uvařeny do měkka, ale ne rozvařené. U bramborové kaše je důležité důkladné rozmixování, aby nevznikly hrudky. Těstoviny je lepší volit jemnější druhy a vařit je přesně podle návodu, aby nebyly ani příliš tuhé, ani rozvařené.

Při tepelné úpravě je také důležité používat kvalitní oleje a tuky vhodné pro daný způsob přípravy. Nejlepší je používat olivový olej nebo kvalitní rostlinné oleje, které jsou stabilní i při vyšších teplotách. Je třeba se vyvarovat přepalování tuků a používání velkého množství oleje při přípravě pokrmů.

Důležitou součástí tepelné úpravy je také správné koření a dochucování pokrmů. Je vhodné používat čerstvé bylinky a jemné koření, které nezpůsobuje podráždění trávicího traktu. Vyvarovat se musíme ostrého koření, velkého množství česneku a cibule, které mohou dráždit střevní stěnu.

Strava při divertikulóze je jako navigace na moři - správný směr vás dovede do přístavu zdraví, špatný do bouře problémů. Vláknina je váš kompas a umírněnost vaše kotva.

Květoslav Novotný

Doplňky stravy podporující zdraví střev

Pro podporu zdravého trávicího systému a zmírnění příznaků divertikulózy existuje několik účinných doplňků stravy, které mohou významně přispět k celkovému zdraví střev. Probiotika jsou jedním z nejdůležitějších doplňků, které by měli lidé s divertikulózou pravidelně užívat. Tyto prospěšné bakterie pomáhají udržovat správnou rovnováhu střevní mikroflóry a podporují přirozené trávicí procesy. Zejména kmeny Lactobacillus a Bifidobacterium jsou známé svými pozitivními účinky na zdraví střev.

Doporučené potraviny	Nevhodné potraviny
Vařená zelenina bez slupek	Ořechy a semínka
Libové maso	Kukuřice
Bílý chléb	Celozrnné pečivo
Vařené ovoce bez slupek	Syrová zelenina se slupkou
Jogurt a měkké sýry	Luštěniny
Rýže a těstoviny	Pikantní koření

Vláknina v podobě doplňků stravy představuje další klíčový prvek v péči o střevní zdraví. Psyllium, které je získáváno ze semen jitrocele, je vynikajícím zdrojem rozpustné vlákniny. Při pravidelném užívání pomáhá změkčovat stolici a usnadňuje její průchod střevy, což je pro pacienty s divertikulózou zvláště důležité. Je však nutné začínat s malými dávkami a postupně je zvyšovat, aby se předešlo nadýmání a křečím.

Omega-3 mastné kyseliny jsou dalším cenným doplňkem, který může pomoci zmírnit zánětlivé procesy ve střevech. Rybí olej nebo olej z krilu jsou výborným zdrojem těchto esenciálních mastných kyselin. Pravidelné užívání může pomoci snížit riziko zánětu divertiklů a zmírnit celkové příznaky onemocnění.

Kurkumin, aktivní složka kurkumy, vykazuje významné protizánětlivé účinky. Pro lepší vstřebávání je vhodné volit doplňky obsahující kurkumin v kombinaci s černým pepřem, který zvyšuje jeho biologickou dostupnost. Pravidelné užívání může pomoci snížit riziko vzniku zánětu v oblasti střev a podpořit celkové trávení.

L-glutamin je aminokyselina, která hraje klíčovou roli ve zdraví střevní sliznice. Pomáhá udržovat integritu střevní stěny a podporuje její regeneraci. Pro pacienty s divertikulózou může být užitečným doplňkem, zejména v období rekonvalescence po akutním zánětu.

Vitamin D a hořčík jsou také důležitými doplňky pro zdraví střev. Vitamin D podporuje imunitní systém a může pomoci předcházet zánětům, zatímco hořčík je nezbytný pro správnou funkci svalů střev a může pomoci předcházet zácpě.

Při výběru doplňků stravy je důležité konzultovat jejich užívání s lékařem nebo nutričním specialistou, zejména pokud pacient užívá léky nebo má jiná zdravotní omezení. Doplňky by měly být kvalitní a pocházet od renomovaných výrobců. Je také důležité pamatovat na to, že doplňky stravy nejsou náhradou za vyváženou stravu bohatou na vlákninu a další důležité živiny. Slouží jako podpora celkového léčebného procesu a měly by být součástí komplexního přístupu k léčbě divertikulózy, který zahrnuje také správnou dietu, dostatečný příjem tekutin a pravidelný pohyb.

Potraviny při akutním zánětu divertiklů

V případě akutního zánětu divertiklů je naprosto zásadní dodržovat přísnou dietu, která pomůže zmírnit zánět a předejít možným komplikacím. V akutní fázi je nezbytné přejít na tekutou až kašovitou stravu, která minimálně zatěžuje trávicí trakt. Začínáme vývary, nejlépe připravenými z libového masa, které přecedíme a zbavíme tuku. Postupně můžeme přidávat rozmixované brambory, mrkev nebo celer.

V prvních dnech zánětu je důležité vyloučit veškerou vlákninu, která by mohla podráždit již tak zanícené výchlipky střevní stěny. Vhodné jsou proto jemné kaše připravené z rýže, ovesných vloček nebo krupice. Tyto potraviny je nutné důkladně provařit a rozmixovat do hladké konzistence. Bílkoviny přijímáme ve formě libového masa, nejlépe kuřecího nebo králičího, které vaříme do měkka a následně mechanical upravíme.

S postupným zklidňováním zánětu můžeme stravu pomalu rozšiřovat o další šetrné potraviny. Vhodné jsou vařené brambory, bílé pečivo, rýže, těstoviny a netučné mléčné výrobky. Maso připravujeme vařením nebo dušením, vyvarujeme se smažení a grilování. Z mléčných výrobků volíme zejména jogurty, tvaroh a cottage sýr, které jsou zdrojem probiotických kultur podporujících střevní mikroflóru.

Je nezbytné dodržovat pravidelný pitný režim, minimálně 2-3 litry tekutin denně. Nejvhodnější je čistá neperlivá voda, slabý černý čaj nebo bylinné čaje, zejména heřmánkový a fenyklový, které mají protizánětlivé účinky. Vyhýbáme se alkoholu, kávě a syceným nápojům, které by mohly dráždit trávicí trakt.

Zcela nevhodné jsou v akutní fázi zánětu veškeré ořechy, semínka, luštěniny, celozrnné výrobky a syrová zelenina či ovoce. Tyto potraviny obsahují hrubou vlákninu, která by mohla uvíznout v divertiklech a zhoršit zánět. Také se vyhýbáme potravinám s vysokým obsahem tuku, kořeněným jídlům a průmyslově zpracovaným potravinám.

Po odeznění akutní fáze je možné postupně přecházet na běžnou stravu, ale vždy s ohledem na individuální snášenlivost. Důležité je jíst v menších porcích několikrát denně a každou porci důkladně rozkousat. Nové potraviny zařazujeme postupně a sledujeme reakci organismu. V případě jakýchkoliv potíží se vracíme k předchozí osvědčené stravě.

Dlouhodobě je pak vhodné dodržovat zásady diety při divertikulóze, která zahrnuje dostatečný příjem vlákniny, ale v upravené formě. Zeleninu a ovoce konzumujeme vařené nebo dušené, případně v podobě pyré. Preferujeme celozrnné výrobky, ale pouze ty, které nám nedělají potíže. Pravidelný stravovací režim a dostatečný příjem tekutin jsou základem úspěšné prevence dalších záchvatů.

Prevence zhoršení stavu správnou výživou

Správná výživa hraje klíčovou roli v prevenci zhoršení divertikulózy a může výrazně ovlivnit kvalitu života pacientů s tímto onemocněním. Základem je především dostatečný příjem vlákniny, která podporuje pravidelnou střevní peristaltiku a změkčuje stolici. Denní příjem by měl dosahovat 25-35 gramů vlákniny, kterou lze získat především z celozrnných obilovin, luštěnin, ovoce a zeleniny.

Důležité je zvyšovat příjem vlákniny postupně, aby si trávicí systém mohl na změnu zvyknout. Náhlé zvýšení příjmu vlákniny může způsobit nadýmání a střevní diskomfort. Současně s navyšováním vlákniny je nezbytné zvýšit i příjem tekutin, ideálně na 2-3 litry denně, především ve formě čisté vody nebo neslazených bylinných čajů.

Pro prevenci zhoršení stavu je vhodné konzumovat pravidelně fermentované mléčné výrobky obsahující probiotické kultury, které podporují zdravou střevní mikroflóru. Jogurty, kefíry a další kysané mléčné produkty by měly být součástí každodenního jídelníčku. Strava by měla být pestrá a vyvážená, s důrazem na kvalitní zdroje bílkovin, jako jsou libové maso, ryby, vejce a luštěniny.

V období klidu onemocnění není nutné se vyhýbat drobným semínkům a zrnům, jak se dříve doporučovalo. Naopak, semínka jako chia, lněná či dýňová jsou výborným zdrojem vlákniny a zdravých tuků. Je však důležité je důkladně rozkousat nebo namlet. Ořechy a semena je vhodné před konzumací namáčet, což zvyšuje jejich stravitelnost.

Pravidelnost stravování je dalším klíčovým faktorem. Doporučuje se jíst menší porce 5-6krát denně, než konzumovat velké porce třikrát denně. Toto rozdělení pomáhá předcházet přetížení trávicího systému a podporuje pravidelnou střevní činnost. Jídlo by mělo být konzumováno v klidu, důkladně rozžvýkané.

Při přípravě pokrmů je vhodné upřednostňovat šetrné způsoby úpravy jako vaření, dušení nebo pečení. Smažená a tučná jídla mohou dráždit trávicí trakt a zhoršovat příznaky onemocnění. Důležité je také omezit příjem průmyslově zpracovaných potravin, které často obsahují nevhodné přídatné látky a nedostatek vlákniny.

V rámci prevence je také důležité vyvarovat se nadměrné konzumace alkoholu a kofeinu, které mohou působit dráždivě na trávicí trakt. Místo toho je vhodné zařadit do pitného režimu bylinné čaje s protizánětlivými účinky, jako je heřmánek nebo máta. Pravidelný pohyb a udržování zdravé tělesné hmotnosti také významně přispívají k prevenci zhoršení stavu, protože nadváha může zvyšovat tlak na střevní stěnu a zhoršovat příznaky divertikulózy.