Kouzelný svět rostlin na K: Objevte jejich tajemství!

Krásnoočko (Coreopsis)

Srovnání rostlin na "K"

Název rostliny	Typ rostliny	Potřeba světla	Zálivka
Kaktus	Sukulent	Hodně slunce	Málo vody
Kopřiva	Bylina	Polo-stín	Střední zálivka

Kosatec (Iris)

Kosatec, latinsky Iris, je rod zahrnující okolo 200 druhů okrasných rostlin. Patří do čeledi kosatcovitých a pyšní se širokou škálou barev a tvarů květů. V České republice se můžeme setkat s několika druhy kosatců, ať už planě rostoucími, jako je kosatec sibiřský (Iris sibirica) s modrými květy, nebo pěstovanými v zahradách, například kosatec německý (Iris germanica) s květy různých barev od bílé přes žlutou až po fialovou. Kosatce preferují slunná stanoviště a propustnou půdu. Jsou relativně nenáročné na péči, důležitá je však jejich pravidelná zálivka, a to zejména v období sucha. Rozmnožují se dělením trsů, ideálně na podzim po odkvětu. Kosatce jsou oblíbené nejen pro svou krásu, ale i pro svou symboliku. V mnoha kulturách jsou spojovány s ušlechtilostí, vírou a nadějí.

Konvalinka (Convallaria majalis)

Konvalinka (Convallaria majalis) je vytrvalá bylina z čeledi chřestovitých. Je rozšířená v Evropě, Asii a Severní Americe. V České republice roste hojně od nížin do podhůří. Konvalinka je 15–25 cm vysoká a kvete od května do června. Má bílé, zvonkovité květy uspořádané v jednostranném hroznu. Plodem je červená bobule. Celá rostlina je jedovatá, obsahuje glykosidy, které mohou způsobit srdeční potíže. Otrava se projevuje zvracením, průjmem, závratěmi a poruchami srdečního rytmu. Konvalinka je oblíbená okrasná rostlina, pěstuje se v zahradách i parcích. Používá se také v lidovém léčitelství, ale pro svou jedovatost by se měla užívat pouze pod dohledem lékaře. Její silice se využívá v kosmetice a parfumerii. V České republice je konvalinka zařazena mezi ohrožené druhy.

Kopřiva (Urtica)

Kopřiva je rod rostlin z čeledi kopřivovitých. V České republice se vyskytuje několik druhů kopřiv, z nichž nejznámější jsou kopřiva dvoudomá a kopřiva žahavka. Kopřivy jsou známé svými žahavými chlupy, které obsahují kyselinu mravenčí a další látky. Tyto látky způsobují po dotyku s pokožkou pálení a svědění.

Kopřiva dvoudomá je vytrvalá bylina dorůstající výšky až 150 cm. Má čtyřhrannou lodyhu a vstřícné, pilovité listy. Kvete od června do září zelenými květy uspořádanými v latách. Kopřiva žahavka je jednoletá bylina s menší výškou a menšími listy než kopřiva dvoudomá.

Kopřivy jsou rozšířené po celém světě a rostou na vlhkých a stinných místech, jako jsou lesy, louky a rumiště. Jsou to nitrofilní rostliny, což znamená, že preferují půdy bohaté na dusík. Kopřivy mají široké využití v léčitelství, kuchyni i zahradě.

V léčitelství se kopřiva používá pro své protizánětlivé, močopudné a detoxikační účinky. Čaj z kopřivy se používá při problémech s močovými cestami, revmatismu a alergiích. Kopřiva se také používá k ošetření kožních problémů, jako je akné a ekzém.

V kuchyni se mladé listy kopřivy používají jako špenát, do polévek, nádivek a salátů. Kopřiva má vysoký obsah vitamínů a minerálů, jako je vitamín C, železo a vápník. V zahradě se kopřiva používá jako přírodní hnojivo a k odpuzování škůdců.

Kdouloň (Cydonia oblonga)

Kdouloň (Cydonia oblonga) je ovocný strom nebo keř, který patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Pochází z oblastí Kavkazu a Íránu, ale dnes se pěstuje v mnoha částech světa. Kdouloň je známá svými aromatickými plody – kdoulí. Kdoule jsou tvrdé a trpké ovoce, které se nekonzumují syrové, ale používají se k přípravě kompotů, marmelád, želé a dalších pokrmů.

Kaktus (Cactaceae)

Kaktusy, latinsky Cactaceae, jsou fascinující skupinou rostlin, které si získaly oblibu pro svůj netradiční vzhled a nenáročnost na pěstování. Pocházejí z Ameriky, kde se vyskytují od jižní Kanady až po jižní cíp Jižní Ameriky. Kaktusy se dokázaly přizpůsobit široké škále klimatických podmínek, od pouští a polopouští až po tropické deštné lesy.

Charakteristickým rysem kaktusů jsou jejich sukulentní, zdužnatělé stonky, které slouží k akumulaci vody. Listy jsou u většiny druhů redukovány na trny, které chrání rostlinu před predátory a snižují odpařování vody. Kaktusy kvetou nádhernými, často velmi barevnými květy.

Pěstování kaktusů je poměrně snadné, pokud jim dopřejeme dostatek světla a propustný substrát. V letním období je vhodné kaktusy pravidelně zalévat, v zimě zálivku omezíme na minimum. Kaktusy jsou oblíbené pokojové rostliny, které se hodí do moderních i tradičních interiérů.

Kapradina (Polypodiopsida)

Kapradiny, latinsky Polypodiopsida, jsou fascinující skupinou rostlin, které na Zemi existují již miliony let. Patří mezi výtrusné cévnaté rostliny, což znamená, že se nerozmnožují semeny jako většina rostlin, ale pomocí výtrusů. Tyto drobné částečky se tvoří na spodní straně listů, v útvarech zvaných výtrusnice.

Kapradiny se pyšní krásnými, často složitě členěnými listy, které jim dodávají elegantní a svěží vzhled. Najdeme je v mnoha tvarech a velikostech, od drobných rostlinek rostoucích na skalách až po mohutné stromové kapradiny v tropických deštných lesích.

V České republice se vyskytuje přibližně 70 druhů kapradin. Mezi nejznámější patří kapraď samec, papratka samičí nebo osladič obecný. Kapradiny preferují vlhká a stinná místa, proto je nejčastěji najdeme v lesích, na březích potoků nebo ve vlhkých skalních štěrbinách.

Pěstování kapradin v domácích podmínkách není složité, vyžaduje však dodržování určitých zásad. Důležitá je především dostatečná vlhkost vzduchu a substrátu, stinné stanoviště a pravidelné rosení.

Komule (Buddleja)

Komule (Buddleja) je okrasný keř, který je oblíbený pro své krásné a voňavé květy.

Komule kvete od léta do podzimu a její květy lákají motýly a další hmyz. Květy jsou uspořádány v hustých latách a mají sladkou, medovou vůni.

Mezi nejoblíbenější druhy komulí patří komule Davidova (Buddleja davidii), která dorůstá do výšky až 5 metrů a má fialové, růžové nebo bílé květy.

Kalanchoe

Kalanchoe je oblíbená pokojová rostlina pocházející z Madagaskaru a tropické Afriky. Její obliba pramení z nenáročnosti na pěstování a krásných, barevných květů. Existuje mnoho druhů kalanchoe, ale mezi ty nejoblíbenější patří Kalanchoe blossfeldiana, známá svými bohatými květy v barvách od červené a růžové po oranžovou a žlutou. Dalším oblíbeným druhem je Kalanchoe thyrsiflora, která zaujme svými masitými, zelenými listy s červeným okrajem.

Péče o kalanchoe je poměrně snadná. Rostlina preferuje světlé stanoviště, ale bez přímého slunečního záření. Zálivka by měla být mírná, půda by mezi zálivkami měla mírně proschnout. V zimě zálivku omezte. Kalanchoe ocení i občasné hnojení hnojivem na kaktusy a sukulenty.

Kromě krásných květů je kalanchoe oblíbená i pro své léčivé účinky. Šťáva z jejích listů se používá k léčbě kožních problémů, jako jsou popáleniny, řezné rány a ekzémy. Má také protizánětlivé účinky a může pomoci při léčbě nachlazení a bolesti v krku. Je však důležité si uvědomit, že kalanchoe obsahuje látky, které mohou být ve větším množství toxické, proto by se s ní mělo zacházet opatrně a neměla by být konzumována bez porady s lékařem.

Kamélie (Camellia)

Kamélie jsou stálezelené keře nebo malé stromy pocházející z východní a jižní Asie. Jsou ceněny pro své nádherné květy, které se objevují v zimě a na jaře. Existuje více než 300 druhů kamélií a tisíce kultivarů s květy v široké škále barev a tvarů. Od sněhově bílé přes růžovou a červenou až po žlutou. Některé druhy, jako například Camellia sinensis, se pěstují pro své listy, ze kterých se vyrábí čaj.

Kamélie preferují kyselou, dobře propustnou půdu a polostinné stanoviště. Nesnáší přemokření ani sucho. V našich podmínkách se pěstují jako pokojové rostliny nebo ve sklenících. Během vegetace je potřeba je pravidelně zalévat a hnojit. V zimě omezíme zálivku a umístíme je na chladnější a světlejší místo.

Pro bohaté kvetení je důležité kamélie po odkvětu seříznout. Odstraníme odkvetlé květy a zkrátíme výhony. Kamélie se množí řízkováním v létě. Řízky odebíráme z mladých výhonů a zapichujeme je do substrátu pro řízkování.

Kamélie jsou nádherné rostliny, které nám svými květy zpříjemní zimní období. Při správné péči se z nich můžeme těšit dlouhá léta.

Krokus (Crocus)

Krokus, česky šafrán, je drobná cibulovitá rostlina, která patří do čeledi kosatcovitých. Její původ sahá do oblastí Středomoří, Malé Asie a Blízkého východu. Krokusy jsou známé svými nádhernými květy, které se objevují brzy na jaře, některé druhy i na podzim. Květy jsou obvykle miskovitého tvaru a mohou být zbarveny do fialové, žluté, bílé nebo oranžové barvy. Listy krokusů jsou úzké, trávovité a mají obvykle bílý proužek uprostřed.

Krokusy preferují slunná stanoviště s dobře propustnou půdou. Jsou relativně nenáročné na pěstování a množí se snadno dceřinými cibulkami. Cibulky se sází na podzim do hloubky asi 5-8 cm. Krokusy jsou vhodné do skalek, trvalkových záhonů, ale i k pěstování v nádobách.

Kromě své okrasné funkce se krokusy využívají i v potravinářství. Z květů šafránu setého (Crocus sativus) se získává vzácné koření – šafrán. Šafrán se používá k barvení a ochucování pokrmů a je ceněný pro svou specifickou chuť a aroma.

Křen (Armoracia rusticana)

Je to vytrvalá bylina z čeledi brukvovitých, která je známá svým silným aroma a štiplavou chutí. Pochází z jihovýchodní Evropy a západní Asie, ale dnes se pěstuje po celém světě. Křen má dlouhé, silné kořeny, které se používají jako koření. Listy jsou velké, zelené a zubaté. Kvete bílými květy uspořádanými v hroznech.

Křen se používá čerstvý i zpracovaný. Jeho chuť je intenzivní a štiplavá, proto se používá spíše v menším množství. Čerstvý křen se přidává do pomazánek, omáček, salátů a polévek. Hodí se k masu, rybám, vajíčkům a bramborám. Zpracovaný křen se nakládá do octa, soli a cukru. Takto konzervovaný křen si uchovává svou chuť a aroma po dlouhou dobu.

Kromě kulinářského využití má křen i léčivé účinky. Obsahuje vitamín C, draslík a antibakteriální látky. Podporuje trávení, uvolňuje dýchací cesty a má močopudné účinky.

Pěstování křenu je poměrně snadné. Preferuje slunné stanoviště a humózní půdu. Množí se dělením kořenů na jaře nebo na podzim.

Kukuřice (Zea mays)

Kukuřice (Zea mays), známá také jako mais, je jednoletá obilnina původem z Ameriky. Patří mezi nejvýznamnější zemědělské plodiny na světě, pěstovaná pro své jedlé palice. Dorůstá do výšky až několika metrů a má silné, vzpřímené stonky. Listy jsou dlouhé, kopinaté a uspořádané střídavě. Kukuřice je jednodomá rostlina, samčí a samičí květenství se vyvíjejí na téže rostlině. Samčí květenství tvoří latu na vrcholu stonku, zatímco samičí květenství, palice, vyrůstají z paždí listů. Palice obsahují zrna uspořádaná v řadách a obalená listeny. Kukuřice se pěstuje v mnoha odrůdách, které se liší barvou, tvarem a velikostí palic i využitím. Používá se jako potravina pro lidi i zvířata, k výrobě oleje, škrobu, biopaliva a dalších produktů. V České republice se kukuřice pěstuje především v teplejších oblastech.