Dědická daň v ČR: Co musíte vědět před přijetím dědictví

Historie dědické daně v ČR

Když se ohlédneme do minulosti naší země, dědická daň byla součástí našeho života od roku 1921. Představte si, že jste tehdy museli platit státu za majetek, který vám zanechali vaši blízcí. Není to zvláštní?

Největší změny přišly po sametové revoluci, kdy se konečně začalo myslet na běžné lidi. Stát pochopil, že není fér zatěžovat rodiny v době, kdy se vyrovnávají se ztrátou milované osoby. Vždyť kdo z nás by chtěl řešit složité daňové přiznání, když truchlí?

Zlomový byl rok 2008 - konečně se někdo postavil za rodiny! Děti a manželé už nemuseli platit ani korunu. To byla úleva pro tolik domácností... A pak přišel rok 2014, kdy tahle daň zmizela úplně. Už žádné papírování, žádné počítání, kolik musíte státu zaplatit z toho, co vám někdo s láskou zanechal.

Víte, co je na tom všem nejzajímavější? Ta daň vlastně nikdy moc peněz do státní kasy nepřinesla. Představte si, že v posledních letech šlo jen o pár desítek milionů - to je jako kapka v moři státního rozpočtu. A kolik stresu to lidem přidělalo!

Dneska už naštěstí nemusíme přemýšlet nad tím, jestli budeme mít na zaplacení daně z domku po babičce nebo z tátovy sbírky známek. Místo zbytečného papírování se můžeme soustředit na to podstatné - uchování vzpomínek na naše blízké.

Zrušení dědické daně v roce 2014

Pamatujete si ještě, jak se dřív muselo při dědictví běhat po úřadech kvůli dědické dani? Naštěstí už je to minulost. Od roku 2014 jsme se konečně rozloučili s dědickou daní, což přineslo obrovskou úlevu všem, kdo procházejí nelehkým obdobím po ztrátě blízkého člověka.

A víte, co je na tom nejlepší? Už nemusíte řešit žádné složité papírování ani platit daň, ať už dědíte po komkoliv. Je jedno, jestli jste příbuzný nebo rodinný přítel - dědictví je teď kompletně osvobozené od daně.

Upřímně řečeno, tahle daň stejně nikdy moc smysl nedávala. Státní kasa z ní měla jen drobné a úředníci s ní měli víc práce než užitku. Představte si, že v posledním roce její existence (2013) z ní stát získal jen pár desítek milionů - to jsou v podstatě drobné v rozpočtu.

Když se nad tím zamyslíte, je to vlastně logické. Proč by měl někdo platit daň z majetku, ze kterého už jednou daně zaplacené byly? A navíc v době, kdy se vyrovnává se ztrátou blízkého člověka. Teď je všechno jednodušší a férovější.

Tímhle krokem jsme se vlastně dostali mezi nejpokrokovější země Evropy. Zatímco jinde se s dědickou daní ještě potýkají, u nás můžete v klidu přemýšlet, jak nejlépe naložit s dědictvím, aniž byste se museli stresovat dalšími poplatky.

Pro rodinné firmy a podnikatele je to obzvlášť důležité - můžou teď mnohem líp plánovat předání majetku další generaci. Žádné složité počítání daní, žádné obcházení úřadů. Prostě čistá a jasná pravidla pro všechny.

Dědická daň v České republice byla zrušena v roce 2014, což přineslo úlevu rodinám v těžkých časech ztráty blízkého člověka

Radmila Kleslová

Současná pravidla dědictví a daňové povinnosti

Po roce 2014 se u nás dědění pořádně zjednodušilo. Už nemusíte platit žádnou dědickou daň, což je obrovská úleva pro každého, kdo někdy musel řešit pozůstalost po blízkém člověku.

Jak to vlastně funguje? Představte si, že když někdo zemře, jeho majetek okamžitě přechází na dědice. Nemusíte se bát zdlouhavého čekání - právo na dědictví vzniká hned v momentě úmrtí. První v řadě jsou vždycky děti a manžel nebo manželka, všichni dostanou stejný díl. Když třeba některé z dětí už nežije, jeho část připadne automaticky jeho dětem.

Co se týče daní, je to teď mnohem přehlednější. Z dědictví neplatíte ani korunu daně z příjmů. Jen pozor - když třeba zdědíte byt a za rok ho prodáte, z toho už daň zaplatit musíte. To je docela logické, ne?

Celé dědické řízení má na starosti notář. Ten zjistí, co všechno po zesnulém zůstalo - majetek i případné dluhy. Nechcete dědictví přijmout? Máte na to měsíc od chvíle, kdy vás o tom notář informuje.

Zajímavá je taky novinka s odkazy v závěti. Třeba babička může v závěti napsat, že její oblíbený šperk má dostat vnučka, aniž by musela dědit celý její majetek. Tohle dřív vůbec nešlo.

A ještě jedna důležitá věc - můžete někoho z dědictví vyloučit, ale ne úplně svoje děti. Ty mají vždycky nárok aspoň na část - nezletilé děti na tři čtvrtiny toho, co by normálně dostaly, dospělé děti na čtvrtinu.

Osvobození od daně pro příbuzné

V našem státě máme skvělou věc - už nemusíme platit dědickou daň. Největší změna přišla v roce 2014, kdy se kompletně zrušilo zdanění dědictví pro nejbližší rodinu. A kdo všechno do té rodiny patří? Jsou to děti, rodiče, manželé nebo registrovaní partneři. Počítají se i sourozenci, tety a strýcové, nebo třeba někdo, kdo s zemřelým žil ve společné domácnosti aspoň rok před úmrtím.

Parametr	Dědická daň v ČR
Aktuální stav	Zrušena od 1.1.2014
Právní úprava	Zákon č. 357/1992 Sb. (již neplatný)
Nahrazeno	Daň z příjmu
Způsob zdanění	Bezúplatné nabytí majetku se nezdaňuje
Výjimka	Dědictví od nerezidentů ČR

Představte si, že vám odejde blízký člověk. Je to těžké období a poslední, co potřebujete řešit, jsou daně. Naštěstí už nemusíte vyplňovat žádné složité formuláře ani platit daň z toho, co jste zdědili. Je jedno, jestli jde o dům, auto, peníze na účtu nebo třeba podíl v rodinné firmě.

Všechno běží automaticky, bez zbytečného papírování. Notář, který se o dědictví stará, už tohle všechno ví a postará se o to. Nemusíte nikam chodit a o nic žádat - není to super?

A co když nejste blízká rodina? I tak je to v pohodě! Dědická daň se zrušila úplně pro všechny. Dřív to bylo složité - vzdálenější příbuzní museli platit někdy i pořádný balík peněz. Teď je to fér pro každého.

Dobré je vědět, že tohle platí i když někdo zdědí majetek ze zahraničí - tedy pokud byl zesnulý českým občanem a žil tady. Jen pozor, v cizině můžou platit jiná pravidla, která musíme respektovat.

Když se rozhlédneme po Evropě, patříme k zemím s nejvstřícnějším přístupem k dědictví. Zrušení dědické daně je jedna z nejlepších věcí, co se v našich daňových zákonech za poslední roky stala. Díky tomu můžou rodiny snáz udržet majetek pohromadě a nemusí se stresovat s úřady v už tak těžké životní situaci.

Daňové přiznání při dědictví majetku

Od roku 2014 se dědictví v Česku výrazně zjednodušilo - už nemusíte platit žádnou dědickou daň. Není to úleva? Dřív to byl docela složitý proces, ale teď je všechno mnohem přehlednější.

Jasně, zdědili jste nemovitost po babičce nebo třeba rodinnou firmu? Nemusíte z toho platit ani korunu daně z příjmů. Ale pozor, není to úplně tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.

Představte si, že zdědíte byt, který pronajímáte. Z nájmu už daň zaplatit musíte, to je prostě běžný příjem. Nebo když převezmete rodinnou firmu - příjmy z podnikání se normálně daní dál, jako by se nic nezměnilo.

Co určitě nesmíte zaspat, je daň z nemovitých věcí. Znáte to - zdědili jste dům nebo byt a do konce ledna příštího roku musíte podat daňové přiznání. Tohle je docela záludné, protože na to spousta lidí zapomíná. A finanční úřad za to rozdává nepříjemné pokuty.

Složitější je to třeba s děděním firemních podílů. Představte si, že zdědíte podíl ve firmě a za pár let ho prodáte. V tu chvíli musíte počítat s tím, že zaplatíte daň z případného zisku. Důležitá je přitom cena uvedená v dědickém řízení - od té se všechno odvíjí.

Zajímavé je to taky s dědictvím ze zahraničí. Třeba když vám strýček z Německa něco odkáže. U nás sice daň neplatíte, ale v té druhé zemi možná ano. Proto je fajn si to předem zjistit, ať vás pak nic nepřekvapí.

Schovávejte si všechny papíry - usnesení o dědictví, posudky, prostě všechno. Nikdy nevíte, kdy se to bude hodit. A když si nejste jistí? Zajděte za daňovým poradcem. Lepší investovat do dobré rady než později řešit problémy s finančákem.

Ocenění zděděného majetku pro daňové účely

Jak vlastně správně ocenit zděděný majetek? Není to jen tak - jde přece o spravedlivé rozdělení dědictví a taky o daně. Klíčový je pro nás zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb., který nám říká, jak na to.

Vezměme si třeba dům po babičce. Tady už nestačí jen náš odhad od oka. Soudní znalec musí vzít v potaz všechno - od stavu domu přes lokalitu až po vybavení. Jeho posudek může být překvapivě jiný než aktuální tržní cena, ale pro dědictví je rozhodující.

Co když zdědíme auto nebo třeba maminčiny šperky? U auta je to celkem jednoduché - podíváme se do ceníků ojetin a zohledníme stáří a najeté kilometry. Se šperky už je to složitější, tam potřebujeme odborníka.

Peníze na účtech nebo cenné papíry? Ty se počítají podle stavu ke dni, kdy člověk zemřel. Jednoduše se podíváme na výpis z účtu nebo kurz akcií k danému dni.

Složitější je to s podíly ve firmách. Tady už musí nastoupit specialisté, kteří dokážou správně spočítat hodnotu firmy včetně její pověsti a postavení na trhu.

A co třeba oblečení nebo nábytek? Tady se díváme hlavně na to, za kolik by se daly podobné věci koupit, když vezmeme v úvahu jejich stáří a opotřebení.

Pamatujte - špatné ocenění může nadělat pořádnou neplechu a zbytečné hádky v rodině. Radši si připlatit za znalce, než pak řešit spory mezi příbuznými. Vždyť jde o to, aby bylo všechno fér a podle práva.

Lhůty pro vyřízení dědického řízení

Dědické řízení - cesta, která může být kratší, než si myslíte. Většinou zabere tři až šest měsíců, ale někdy se pořádně protáhne. Znáte to - život píše různé příběhy a někdy nám připraví pořádnou zápletku.

Do měsíce od přidělení případu se notář musí pustit do práce. Začne zjišťovat, kdo jsou dědicové a co všechno po zesnulém zůstalo. Je to jako skládat puzzle - někdy máte všechny dílky hned po ruce, jindy musíte dlouho hledat.

Když jde všechno jak po másle - dědicové se dohodnou a majetek je přehledný - můžete mít hotovo už za dva tři měsíce. Ale život není vždycky jednoduchý. Když se dědicové nemůžou dohodnout nebo se třeba řeší majetek v cizině, může se to pěkně protáhnout.

Některé věci mají svoje pevné termíny. Třeba když zdědíte nemovitost, máte tři měsíce na daňové přiznání. A kdybyste dědictví nechtěli? Na rozmyšlenou máte měsíc od chvíle, kdy vám to soud oznámí.

Pokud máte pocit, že se věci zbytečně vlečou, můžete si stěžovat u předsedy okresního soudu. Ten na notáře dohlíží a může věci rozhýbat. Když ani to nepomůže, zaklepejte na dveře Notářské komory.

Víte, co nejvíc pomůže? Když všichni táhnou za jeden provaz. Čím líp spolupracujete s notářem, tím rychleji budete mít po starostech. Naopak hádky a průtahy? To je jako házet si klacky pod nohy.

Někdy se vyplatí vzít si na pomoc právníka. Je to jako mít zkušeného průvodce, který zná cestu a ví, jak se vyhnout zbytečným zádrhelům. Může vám ušetřit spoustu času i nervů.

Dědická daň ve srovnání s EU

V České republice už šest let neplatíme dědickou daň - a věřte nebo ne, jsme v tom docela výjimeční. Zatímco u nás si dědictví užíváme bez daňové zátěže, většina Evropanů musí státu pořádně sáhnout do kapsy.

Představte si třeba situaci ve Francii. Tam vám může stát sebrat až 60 procent dědictví! A to není vtip - záleží jen na tom, jak blízký příbuzný vám majetek zanechal. Němci to mají podobně složité, i když trochu mírnější. Nejbližší rodina má aspoň štěstí v podobě značných úlev.

Belgie? Tam je to jako v bludiští - každý region si hraje podle vlastních pravidel. Ve Španělsku zase musíte být expertem na matematiku, abyste spočítali všechny ty regionální koeficienty a progresivní sazby. Nizozemci to dotáhli k dokonalosti - vzdálení příbuzní tam mohou přijít až o 40 procent dědictví.

Co naši sousedé? S Rakušany si podáváme ruce - ti také dědickou daň zrušili. Poláci si ale drží svůj systém tří skupin, zatímco Slováci se inspirovali naším příkladem a daň také škrtli. Je zajímavé, jak se střední Evropa v tomhle liší od západu, kde stále věří, že dědická daň pomáhá lépe rozdělovat bohatství.

Švédové, kdysi známí vysokými daněmi, udělali překvapivý krok a v roce 2004 dědickou daň zrušili. To byste ale měli vidět ty debaty ve Skandinávii! Dánové si drží svou vysokou sazbu přes 36 procent, Finové zase odstupňovali daň podle příbuzenského vztahu.

Naše rozhodnutí zrušit dědickou daň mělo jasný cíl - zjednodušit život obyčejným lidem a ulevit úředníkům od papírování. Byl to odvážný krok, který nám závidí mnoho Evropanů. A upřímně? Zatím to vypadá, že se k dědické dani jen tak nevrátíme.

Notářské poplatky při dědickém řízení

Každý z nás se jednou může setkat s dědictvím - ať už jako dědic nebo při plánování vlastní pozůstalosti. Nejdůležitější věcí, kterou musíte vědět, je výše notářských poplatků, která se odvíjí hlavně od hodnoty zděděného majetku.

Představte si, že zdědíte byt po babičce v hodnotě 2 milionů korun. Z prvních 100 tisíc zaplatíte 2 %, což dělá 2 000 Kč. Pak se sazba postupně snižuje - do půl milionu platíte 1,2 %, do milionu 0,9 % a tak dále. Je to jako s daněmi - čím víc dědíte, tím menší procento platíte.

K tomu si připočtěte běžné výdaje notáře. Jde třeba o poštovné nebo cestovné, když musí někam jet kvůli prověření majetku. Může se to nasčítat, zvlášť když notář musí složitě dohledávat informace nebo řešit spory v rodině. To už pak není jen o základním poplatku.

Pamatujete si ještě na dědickou daň? Tu už naštěstí od roku 2014 platit nemusíme. Teď hradíme jen práci notáře, který celé dědictví zpracuje a rozdělí. Pokud je vás víc dědiců, rozdělíte si poplatky podle toho, kolik kdo zdědí - samozřejmě pokud se nedohodnete jinak.

Někdy může být dědictví od poplatků osvobozené. Třeba když je hodnota dědictví menší než 15 tisíc korun nebo když dědí stát. To se ale běžného člověka většinou netýká. Co je fajn vědět - můžete se s ostatními dědici domluvit, že poplatky zaplatíte jinak, než podle dědických podílů.

Nejlepší je počítat s tím, že nějaké náklady prostě budou. Dědictví není zadarmo, ale aspoň víte, do čeho jdete. A když budete vědět, jak se poplatky počítají, můžete si předem udělat aspoň hrubou představu o nákladech.

Darování majetku versus dědictví

V dnešní době řeší spousta z nás otázku, jak nejlépe naložit se svým majetkem. Předat majetek za života, nebo ho nechat na dědictví? Není to vůbec jednoduchá volba.

Když se rozhodnete pro darování, přechází vlastnická práva na nového majitele okamžitě. To může být fajn - uvidíte, jak si potomek s bytem poradí, nebo jak se zabydlí na chalupě, kterou jste mu věnovali. Jenže pozor - darování je prakticky nevratný krok. I kdybyste se později dostali do finančních potíží, darovaný majetek už zpátky nedostanete.

Co se týče daní, máme to u nás celkem dobře nastavené. Od roku 2014 už nemusíme řešit dědickou daň a dary mezi nejbližší rodinou jsou také osvobozené od daně z příjmu. Když ale darujete majetek třeba kamarádovi nebo vzdálenému příbuznému, daň zaplatit musí.

Dědictví má zase jiné výhody. Až do poslední chvíle můžete se svým majetkem nakládat podle libosti a závěť lze kdykoliv přepsat. Musíte ale počítat s tím, že dědické řízení zabere nějaký čas a stojí určité peníze. Notář si svoje služby nechá zaplatit.

Někdy může být šikovné rozdělit majetek postupně. Třeba chalupu darovat dceři k třicátinám a byt nechat na později. Takhle se dá lépe rozložit papírování i případné poplatky. U nemovitostí nezapomeňte, že při darování musíte zaplatit za smlouvu a zápis do katastru, zatímco u dědictví jdou tyto náklady z pozůstalosti.

Důležité je taky myslet na ochranu majetku. Když něco darujete, je to už majetek obdarovaného - vaši věřitelé na něj nemůžou. Ale pozor - pokud se do problémů dostane obdarovaný, můžou se věřitelé uspokojit i z daru. U dědictví se dá případným potížím vyhnout jeho odmítnutím.